Ve většině zemí na naší modré planetě se Nový rok oslavuje prvního ledna. Televize vysílají záběry z Austrálie, kde se všechno začíná, Silvestr se žene přes Asii až do Evropy a odtamtud do Ameriky. Během dvaceti čtyř hodin oslaví celá Země příchod nového roku. Ale existují i výjimky. Země, kde se počátek a konec datují jinak. Země, které si ponechaly svůj kalendář a nepřizpůsobily se zbytku světa. Tou nejvýznamnější je Čína. Stejný kalendář používají taky v Japonsku, Koreji a na Taiwanu.
Takzvaný Čínský kalendář je zřejmě nejstarším na světě. Jeho původ se datuje přibližně na dobu před pěti tisíci léty, což znamená, že v Asii budou lidé vítat již čtyřtisící sedmistý pátý rok. Náš západní, Gregoriánský kalendář, je odvozen od pohybu slunce. Čínský od pohybu Měsíce. Proto se označuje jako Čínský lunární kalendář. Měsíc je podle Číňanů velmi silné a důležité vesmírné těleso. Nejenže způsobuje příliv a odliv moří a oceánů, ale také se podílí na náladě a stavu člověka – náměsíčnost, zvýšená agresivita, nervozita, nespavost.
Kalendář vznikl hlavně pro zemědělské účely. Tisíce let před naší moderní, vědeckou předpovědí počasí a před rosničkami v minisukních, čínští rolníci odhadovali příští úrodu podle lunárního kalendáře. Lunární den se měří jako doba mezi dvěma kulminacemi měsíce (perioda přílivu a odlivu) a trvá přesně dvacet čtyři hodin, padesát minut a dvacet osm sekund. Lunární rok se stejně jako ten náš skládá z dvanácti měsíců, podle dvanácti lunárních cyklů. Měsíce pak mají dvacet devět nebo třicet dní, z čehož vyplývá, že lunární rok má třistapadesátčtyři nebo třistapadesátpět dní. Čínský „Silvestr“ se slaví střídavě v lednu nebo únoru. Každý rok nese jméno podle jednoho z dvanácti zvířat čínského zvěrokruhu. Ta se pak periodicky opakují (krysa, buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, ovce, opice, slepice, pes, prase). Tato dvanáctiletá perioda se ještě navíc střídá s periodou pětiletou, složenou ze základních přírodních elementů (dřevo, oheň, hlína, kov a voda). Toto řazení v šedesátkových cyklech je velice ojedinělé a odlišné od ostatních známých kalendářů. Číňané šedesátkové cykly pravidelně používají od roku 2637 př. Kr., kdy na císařský trůn usedl Chuang-ti, známý jako žlutý císař.
*Rok 2006 byl podle lunárního kalendáře rokem 4704 a byl ve znamení psa. Následující rok (2007) je ve znamení vepře a jeho příchod se bude slavit na přelomu 17. a 18. února.
*Pokud máte chuť vyzkoušet si jaké to je, slavit Čínský Nový rok, na vlastní kůži, doporučuji navštívit každoroční akci přádanou divadlem Archa v Praze: „Čínský Silvestr, vítání roku vepře,“ která se uskuteční 17. února 2007 v 19 hodin. Můžete se těšit na koncert čínské zpěvačky Feng-yun Song, žijící už dvacet let v České republice, a kapely Trio PUO extra band s hosty. Více na www.archatheatre.cz nebo www.fengjunsong.cz .
