Jeden z výzkumů poslední doby potvrdil, že lidé spící průměrně 6,5–7,5 hodiny denně se dožívají vyššího věku. Velkým překvapením je také skutečnost, že průměrná délka spánku přesahující 8 hodin má horší dopady než ta pětihodinová. Za všechny lze zmínit deprese, srdeční postižení či obezitu.
Skřivani a sovy
Věcí ovlivňujících nejen spánek, ale i následnou denní aktivitu, je více. Například úroveň ranní aktivity. Ta se případ od případu liší. Takzvaná ranní ptáčata jsou nejvíce čilá po ránu, mají větší produkci adrenalinu a vrcholu své tělesné teploty dosahují během dne, o něco dříve než noční ptáci. Ti jsou nejvíce čilí odpoledne nebo večer. A tyto rozdíly v aktivitě pak mohou výrazně ovlivnit i chování a výkonnost.
Nejen délka, ale i kvalita je důležitá
Svěží pocit po probuzení však nezáleží jen na délce spánku, ale zejména na jeho hloubce a kvalitě. Pokud spíme přirozeně, a tedy bez budíku, probouzíme se nejčastěji po skončení tzv. REM fáze spánku, která každý spánkový cyklus uzavírá. V případě, kdy nás něco vyruší dříve, probouzíme se uprostřed spánkového cyklu. To má za následek pocit nevyspalosti.
Nevyspalý manažer – špatný manažer
Kapitolou samou pro sebe je dopad moderní doby na spánek jako takový a na čas odpočinku vůbec. Obligátně jmenované skupiny lidí, jako jsou podnikatelé či manažeři, mnohdy považují čas spánku za promrhaný. Není divu, jejich profese je nutí být neustále ve střehu, dosahovat maximálních výkonů a klade na ně velkou zodpovědnost, což jistě nejsou pozitiva pro klidný a dostatečně dlouhý spánek.
Zdroj: Dobrý spánek.cz
Přílišná délka spánku může škodit zdraví
15.09.2010
Potřeba spánku je u každého jedince zcela individuální a zdá se, že je i od narození daná a po celý život neměnná. Průměrná délka spánku u dospělého člověka zahrnuje dobu mezi 6 a 8 hodinami. Některým lidem stačí jen asi 5–6 hodin a u 2 % se dokonce zmiňuje méně než 5 hodin spánku. Na druhou stranu u dalších 2 % populace je potřeba spánku mnohem vyšší, nad 8–9 hodin denně.
