Prkenná trilogie aneb snowboarding za třetí - jak padat a nic si nezlámat
28.11.2005
Nemá určitě smysl zatajovat, že snowboard je silný soupeř. Než pochopíte "pravidla hry" a přizpůsobíte se, budete velmi často na zemi vy. Snowboard vás bude držet za nohy a nepustí.
Po náročném nákupu máte prkno konečně doma. Navzdory všem pověstem, o tom jak je jízda na snowboardu šíleně nebezpečná, jste se přeci jen odvážili něj stoupnout a poprat se s ním na vlastní pěst?
Nemá určitě smysl zatajovat, že snowboard je silný soupeř. Než pochopíte „pravidla hry“ a přizpůsobíte se, budete velmi často na zemi vy. Snowboard vás bude držet za nohy a nepustí.
Prvně se raději zkuste nasoukat do snowboardu na sucho, ať si zvyknete na ten pocit, že máte zcela spoutané nohy, aby jste se pak nevyděsili na vrchu sjezdovky. Také se rozhodněte, na jakou stranu budete jezdit, jestli levou nohou dopředu (regular) nebo pravou nohou (tzv. goofy). Každý jezdí raději jinak a až Ti zkušenější zvládají obě strany stejně brilantně. Říká se, že nejlépe se to pozná, když si uvědomíte, jak se kloužete po ledu nebo jezdíte na koloběžce. Já jsem ale poznal, že jsem regulérní regular až přímo na sjezdovce, takže na řeči moc nedejte a raději počítejte s tím, že se vaše postavení na snowboardu může i změnit.
Důležitý je sklon vázání. Nohy byste měli mít do tvaru podobnému písmenu V, ale najdou se i výjimky. Určitě si s vázáním ze začátku hodně hrajte! Nestyďte se a klidně si vezměte na kopec šroubovák. Uvidíte, že dobrý postoj na snowboardu vám nezměrně pomůže ve stabilitě. Pokud máte tu možnost, určitě jděte poprvé na kopec s někým, kdo už jezdí. Říkám záměrně kopec, protože není opravdu dobré začínat na sjezdovce. Jednak je i pro začátečníky někdy dost strmá a hlavně se pletete všem snowboardistům a lyžařům do cesty. Stačí, že už i bez vašeho přičinění nemají „prkýnkáře“ moc v lásce. Zkušený člověk vám totiž do začátku sdělí pár dobrých rad, jak přenášet váhu při jednotlivých obloučcích a jak pracovat s tělem. Neznamená to ale vůbec, že máte vyhráno, vaše tělo na to musí přijít víceméně samo a to se prostě musí vydřít!
Na kopci
Ze začátku jde jen o to, naučit se správně padat. Malý handicap v tomto směru mají zkušení lyžaři, kteří si již odvykli na drsné pády, a tak pokud sletí, dávají ruce pod tělo, z čehož pak vznikají ty vybájené zlomeniny při každém plácnutí do sněhu.
Obloučky vám nepůjdou hned, určitě budete jezdit rovně a snažit se zadní nohou doslova vybojovat každý úhel. Po zkušenosti se svými kamarády mám další důležitou radu. Pokud ještě neumíte pořádně zatáčet, snowboard se vám rozjede nebezpečnou rychlostí a vy ucítíte, že není pod vaší kontrolou, nebojujte s ním, ale raději spadněte do sněhu! Je to mnohem lepší, než když se náhle ocitnete zakleslí ve stromě, telegrafickém sloupu nebo lampě.
Dobrá finta pro začátečníky
je jízda v hlubokém sněhu. Má to dvě neocenitelné výhody. Zaprvé se vám snowboard nikdy nerozjede do větší rychlosti a za druhé pád do hlubokého sněhu skoro vůbec nebolí. Samozřejmě to ale vyžaduje snowboardistické oblečení, jinak budete mít po chvilce sníh zalezlý až za ušima.
Často se stává, že se naučíte zatáčet na jednu stranu dříve než na tu druhou. Nezoufejte, věřte, že jste skoro u cíle. Navíc se vám už nikdy nemůže stát, že snowboard pustíte a skončíte někde v lese s hlavou zapíchnutou v hlubokém sněhu. Vždy zabrzdíte jen prudkým zatočením na stranu, která vás už poslouchá.
Ach, ty vleky!
Kapitolou samou o sobě je ježdění na pomě nebo kotvě. Skoro každý se poprvé opravdu překrásně vymlátí. Patří to už k prvním zážitkům na prkně. Takže si pořádně naražte čepici na hlavu, ať není moc vidět vaše následné červenání, chvíli sledujte, jak to dělají „ti ostřílení“ a pak vyražte. Když ne napoprvé, podruhé se to už určitě povede.
Pokud si cestu k vrcholu sjezdovky chcete zjednodušit, nasedněte na kotvu s lyžařem, nejlépe nějakým kamarádem (normální lyžař by se s vámi asi na kotvu nehrnul, kdyby věděl, že jedete poprvé). Vyveze vás v klidu nahoru a vy se jen musíte starat o to, aby jste nezahranili. Poma už je na rozdíl od kotvy zcela na vás, také se s ní natrápíte o poznání více.
Až sjedete svoji první sjezdovku, nenadchněte se jako já a podruhé jeďte opět s rozvahou. Nebudete pak lítat tři metry do dálky.
Nakonec už snad jen rada pro ty trošilinku zkušenější, ale to je vedle rad jak skákat, téma skoro už na další článek. V obloučcích jezděte pokud možno po hranách, měli byste cítit jak při každém z nich nabíráte na rychlosti.
Tak, nezbývá než popřát štěstí, pořádnou dávku trpělivosti a třeba se na sjezdovce někdy setkáme!
Autor: Láďa Konečný
