Různé formy odlišného stravování bývají oblíbené během dospívání. Přechod k těmto alternativám totiž vyjadřuje protest proti všemu tradičnímu. Mezi nejčastější způsoby alternativního stravování patří různé formy vegetariánství, makrobiotika, stravování podle čínské medicíny nebo ajurvédy.
„Výhody alternativních způsobů jsou nepopiratelné, ovšem za předpokladu, že se nejedná o extrémní způsoby výživy s velmi omezeným výběrem potravin. Hodně záleží na tom, jaké potraviny člověk konzumuje a které ve svém jídelníčku vynechává,“ objasňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu Bílé plus. Strava se zpravidla vyznačuje dostatkem vlákniny, nízkým obsahem tuku a cholesterolu, dostatečným příjmem některých vitaminů – např. B1, C, E, beta-karotenu, kyseliny listové a minerálních látek (např. hořčíku a draslíku). Oproti tomu bývá v malém množství zastoupen sodík.
„Velký důraz se klade na sezónnost a výběr potravin podle jednotlivých ročních období, tepelnou úpravu, vyváženost v použití koření a chutí, pomalé jedení a důkladné žvýkání apod.“
Alternativa - nejen jídlo, ale celkové nastavení člověka
Alternativní stravování je však pouze částí životního stylu. Důležitý je celkový přístup k životu – snaha o vnitřní rovnováhu, meditace, relaxace, pravidelné cvičení, samozřejmě umírněná konzumace alkoholu, nekouření a další.
„Jedná se o životní filozofii. Principem je vnímání člověka jako celku – rovnováha totiž znamená rovnováhu těla, duše, mysli v souladu s vesmírem, se kterým tvoříme jeden velký celek. Každý máme v sobě mikrokosmos spojený s makrokosmem kolem nás. Protiklady léčí, podobné zvyšuje podobné, protože vesmír je koexistencí protikladných vlastností,“ upřesňuje odbornice.
Ačkoli myšlenka zůstává stejná, jednotlivé interpretace se liší. Např. čínská medicína vycházející z buddhistického zenismu považuje za základ života harmonii mužského a ženského principu, energií jin a jang. Ajurvéda považuje za základ vesmíru 5 prvků - prostor, vzduch, oheň, vodu, zemi.
„U čínské medicíny i ajurvédy se setkáme s dělením lidí do slupin podle převažujícího elementu, jehož projevem je typické vzezření, chování a sklon k nemocem. Na základě toho jsou i děleny potraviny, doporučena je i jejich tepelná úprava. Třeba v čínské medicíně se podle tepelného účinku na organismus rozeznávají potraviny horké, teplé, neutrální, osvěžující a chladné.“
Tolerance na laktózu díky domestikaci zvířat
V alternativních způsobech stravování se často setkáváme s požadavkem vyloučení mléka a mléčných výrobků. Argumenty proti mléku a mléčným výrobkům jsou poměrně chabé. Navíc umírněné směry - ajurvéda, lakto-ovo-vegetariánství - naopak považují mléko a mléčné výrobky za velmi prospěšné. V čínském jídelníčku se mléko a mléčné výrobky konzumují také, ale Asie patří mezi místa s vysokým výskytem laktózové intolerance (až 98 % populace).
Pokles aktivity laktázy (enzymu, který štěpí mléčný cukr laktózu na glukózu a galaktózu) je přirozeně naprogramován od druhého roku života. Nicméně konzumace mléka a mléčných výrobků se ukázala pro člověka jako velmi výhodná, zejména s ohledem na vysoký obsah plnohodnotných bílkovin.
Začátek genetické mutace, tedy možnost zachovat vysokou aktivitu laktázy i v dospělém věku, je datována do doby před 10 000 lety. V této době začínali někteří lidé domestikovat zvířata, chovali je k dalšímu užitku, i za účelem produkce mléka.
„S pravidelnou konzumací mléka a mléčných výrobků se postupně začala zvyšovat schopnost produkovat laktázu i v dospělosti, přičemž možnost štěpit laktózu začala být přenášena do dalších generací. V asijských zemích však tato potřeba nebyla tak silná, protože jako vydatný zdroj bílkovin sloužily luštěniny - převážně sója, která se v porovnání s jinými luštěninami vyznačuje vysokým obsahem relativně plnohodnotných bílkovin, a samozřejmě ryby,“ vysvětluje paní doktorka.
Sója nemusí být vhodným řešením
Někteří zastánci alternativních směrů však odmítají i vědecky podložené důkazy, mají svou pravdu. Kromě toho úplné dodržování např. stravy podle čínské medicíny nemusí být vůbec jednoduché.
„Z dosažení rovnováhy mezi jin a jang je zapotřebí řady speciálních surovin, koření a způsobů tepelné úpravy. Také nejsme adaptováni na vysoký příjem sóji, což může být rizikové u mužů - sója je zdrojem fytoesterogenů, tedy látek podobných ženským pohlavním hormonům - a dále u osob s nádory, které jsou hormonálně podmíněny - rakovina prsu a prostaty. Sójové bílkoviny jsou navíc silně alergenní, proto tyto náhražky nejsou vhodné pro všechny osoby alergické na bílkoviny živočišných mlék, neboť sója jim může vadit podobně jako mléko.“
Pozor – železo či vápník se lépe vstřebává ze zdrojů živočišných
Extrémně restriktivní diety - makrobiotické a veganské - nelze doporučit v období do konce 2. roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace.
„U extrémnějších forem alternativního stravování se setkáváme s nedostatečným příjmem železa, vápníku vitaminu D, B12 a B2 (riboflavinu). Některé důležité látky, jako jsou železo a vápník, se z rostlinné stravy vstřebávají do těla podstatně hůře než z živočišných potravin,“ dodává PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu Bílé plus.
Alternativní stravování a pohled na svět může být v dnešní konzumní společnosti velmi přínosný, ale je důležité jednotlivé potraviny správně kombinovat a přijímat v dostatečném množství. Potraviny rostlinného původu neobsahují plnohodnotné bílkoviny, avšak je nutné zajistit dostatečnou pestrost a kombinaci jednotlivých rostlinných potravin (např. luštěniny + obiloviny, obiloviny + ořechy). Důležitá je i znalost výživy a otevřené oči, aby člověk nepřestal vnímat vědecky podložená fakta.
Více na Bílé plus.eu
Autor: Šárka Pelcová
