V této souvislosti se velmi často uvádí jako příklad geniální basketbalista Michael Jordan. Dlouho se nemohl prosadit. Zlom a první úspěch přišly až v roce 1982, když mu bylo devatenáct let. V rozhodujícím zápase, kdy Georgetown vedl nad jeho týmem 62 : 61, v posledních sedmnácti sekundách rozhodl Jordan zápas a zajistil své Univerzitě ze Severní Karolíny vítězství. Stal se rázem oslavovaným šampionem. Psychologové to pokládají za rozhodující moment pro všechny jeho další výhry a úspěchy, pro celou jeho hvězdnou kariéru.
Velmi významně může člověka poznamenat i opačný přístup k prvnímu úspěchu, i když může být vynikající. Stačí, aby závistivý přítel nebo necitlivý člen rodiny význam úspěchu zpochybnil, zesměšnil nebo prohlásil, že výsledek mohl být daleko lepší. Takový člověk pak místo sebevědomého startu do života se začne bát i úspěchu. Možná si dokonce zafixuje obrannou reakci, aby ho podobné chování nemohlo v budoucnu zranit. Říká si, že úspěch nic neznamená, že není žádnou výhrou a že se nebude radovat, protože i kvůli úspěchu sklidil pochybnosti nebo dokonce výsměch.
Mnohdy ale nestačí ani první velký úspěch k získání dokonalého sebevědomí vítěze, pokud se tento úspěch neopakuje. Na druhou stranu je to právě první velký úspěch, který pomáhá odkrýt schopnosti, o kterých člověk do té doby mnohdy ani netuší, že je má. První úspěch tak patří do důležitých kategorií, které významně ovlivňují životní přístupy člověka podobně jako první láska, první sex či první velká životní ztráta.
Zdroj: 100+1
První úspěch
04.05.2010
Jak ho prožijete, jak se při něm cítíte, může rozhodnut o celém vašem dalším životě. První velký úspěch může člověku zvednout sebevědomí, takže dál kráčí sebejistě v podstatě od vítězství k vítězství. Říká si, jednou jsem to dokázal a dokážu to i jindy. Drobné prohry ho neničí, protože má pocit vítěze, pocit úspěšného člověka.
