Redaktor po stopách prostituce

FiftyFifty, společenský magazín.
Redaktor po stopách prostituce na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Redaktor po stopách prostituce

FiftyFifty
Share

Redaktor po stopách prostituce

Náš redaktor samozřejmě věnoval výběru dámy nejvyšší možnou péči, v čemž mu nebylo bráněno, neboť platil z vlastní kapsy.

K životu valné většiny mužů (a jistého procenta žen) patří prostituce. Ti z nás, kterým tolik záleží na mravopočestnosti spoluobčanů a mají pocit, že jsou za svou dvojí tvář placeni, samozřejmě mohou tvrdit, že není, co danit. My ostatní však víme, že byla, je a při troše štěstí i nadále bude.

Jelikož přední ctižádostí těchto stránek je, aby čtenář nebyl ochuzen o nic z toho, co se nazývá možnostmi trávení volného času, nezbylo nejmenovanému redaktoru (zvolen v tajném hlasování), než okusit tohoto červivého Evina jablka.

Můžeme říci, že ačkoli v tomto směru za peníze dosud zcela nezkušený, ujal se svého nelehkého úkolu opravdu zodpovědně.

Zde jsou poznámky, které jsme nalezli v jeho vyklizeném stole.

Předně takový placený „sestup“ k ženě nemá nic společného s jakýmkoli melodramatem. Nejde o milování, jde o sprostý sex a ten může mít ve své krystalicky čisté podobě formu vyvření těch nejspodnějších živočišných pudů. Umožňuje vytáhnout na červené světlo rafinovaně umístěných žárovek nejtajnější sny samčí duše, nezřídka právem nazývané úchylky, a bezostyšně obnažené je vystavit na odiv v celé jejich mrzké sprostotě. V ideálním případě v takto velmi vypjaté atmosféře a za přispění smyslů rozjitřených na maximum může dojít k explozivnímu ukojení nebývalé intenzity.

Nebo má snad někdo jinou představu o smyslu prostituce?

Náš redaktor věnoval výběru dámy nejvyšší možnou péči, v čemž mu nebylo bráněno, neboť platil z vlastní kapsy. Samozřejmě si na síti nejprve důkladně prohlédl fotografie, aby měl jistotu, že její křivky se co nejvíce blíži jeho ideálu, ať už ten byl jakýkoli. K tomu si poznamenal:

Postupně jsem si vybral dvě favoritky. První se jmenuje Rozita. Havraní čerň jejích vlasů padajících v nezkrotných vlnách do půli zad dává tušit temperament příslušnic dosud divoce žijících kmenů obyvatel Jižní Ameriky. Tato žena by mohla pochopit vášnivý temperament, který ve mně dřímá. Je konečně třeba nechat plně rozvinout všechny aspekty mé osobnost, nadále nic nesmí býti potlačováno!

Nakonec ve mně ale převážil pocit neohroženého Vikinga, jemuž právě zvolená slečna jménem Nora nejspíš dokáže nabídnout, co nadsamec mých kvalit potřebuje. Fotografie její nudity považuji ze rafinované umělecké dílo - zlatavá ofina a kovový lesk v očích, příjemně plné křivky statného těla naznačují mladou pružnost u těchto žen obvykle nečekaně jdoucí ruku v ruce s ohromujícími zkušenostmi rujných samic. Její zadnice – ne, to nemůže být omyl – patří skutečné sexuální labužnic!.

Rozechvělý jsem vyťukal číslo jejího telefonu (jsem si téměř jistý, že posloupnost těchto konkrétních devíti číslic má nějakou magickou symboliku). Nechala mě dlouho vyzvánět. Ta žena jistě ví, jak ohromující moc má vzrůstající napětí náhle přerušené slovy „No prosim!“ s výrazně severským akcentem. Protahoval jsem telefonickou domluvu na maximum, abych si vychutnal šmrncovně nakřáplý hlas ženy, jíž jsem se rozhodl svěřit úkol maximální důležitosti - uvést do plnohodnotného života citlivého muže na samém počátku středního věku a tím mi v očích kolemjdoucích žen navždy dodat kýženou špetku interesantnosti, jíž muži bez této zkušenosti prostě nedisponují.

Má-li snad čtenář pocit, že náš redaktor si od náplně své práce sliboval přespříliš, rádi uvádíme, že nebyl jediným členem naší redakce, který svou práci vnímal jako poslání v pravém slova smyslu.

V pátek třiadvacátého srpna 2005, o půl osmé večer, mám zazvonit u jejích dveří. Nevím, jestli dokážu čtenářům věrohodně popsat, jaké pocity mnou zmítají, a to máme teprve šestnáctého!

S ohledem na rozsah popisu celého týdne přeskočíme přímo k nejdůležitějšímu.

Bohužel roztřesené písmo, psané podle data ještě téhož pátku sedm minut před půlnocí, se nám nepodařilo rozluštit. Přesto uvádíme, alespoň torza vět, jež bylo lze přečíst.

…vedla do bytu hned vedle domovních dveří……se lekl…

…štěstí mě nepoznala…. …tka bývalé spolužačky ze základní školy…

…příšerný parfém nasládle kokosového… …užívají pražští taxiká…

…ulámanými nehty…. …kotva… ….mořnické tetování jako ze…

…cet minut ladila televizi a… …slova, která jsem v životě nesly…

…překřikovala hlasitě šumící přijímač a marně hledala jakékoli známky obra…

…pyšně vyprávěla… …známé osobnosti ji navštěvují… …arlamentu ČR…

...ečně naladila… …zprávy TV...

„Jé kóukni, tenhle zrovna včéra!“

…zlý sen nebo nějaký druh reces..

…zatěžko druhé zklamat…. Kdy už se konečně naučím odmíta

…se podívala na mě… …kolena, pse!“

…tu chvíli…. sucho v krku…. hy jako z olova a v mém scvr… ….nisu by se krve nedořezal.

…ozevřela klín… …něco takového v životě neviděl… … noční můr… …adala jako postranní vchod do pekla!

…nešlo couvnout… …d sebezácho……nečekanou touhu udržet tu pani co nejdál od svého těla…

…aštěstí vzpomněl, že umím masírov… …jediná možnost, jak se ubránit…

…ještě nikdy tak nesnažil… …íroval jako o život…

…citem a dal do toho opravdu všech… …v duchu se modl…

…nedat jí možnost otočit se na zád…

…předla jako kotě… …neodvažoval přestat…

…čas se vlekl a já… …dýchala jak pila…

…alker, Texas ranger… …nosná past II… …sedmnáctý reklamní blok

..obudila…

…pocit vítězství z uhrané plichty…

….řináct set korun… …dvě stě odpustila.

….kobych masíroval celé basketbalové mužs…

…k první křížovatce…. …rozplakal….

…nikdy… …dele s celym… …ifty!






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz