Řeka Pád

Ani ve srovnání s evropskými řekami, jako je třeba Rýn, Volha nebo Dunaj, Pád neobstojí. Je jen 652 kilometrů dlouhý, ale zato protéká životně důležitou oblastí Itálie protkanou průmyslovými centry i historickými městy. Je tu Turín se svými automobilkami, ale také Cremona, Ferrara či Mantova. Kolem Pádu žije na 16 milionů obyvatel a z oblasti pochází třetina průmyslové i zemědělské výroby země. Řeka je splavná od ústí až k městu Pavia.

Kudy teče
Pramen je označen deskou umístěnou mezi dvěma skalami ve výšce 2200 m n. m. v Kottických Alpách. Skutečné prameny jsou ale ještě výš. Sestávají z řady bystřin, které se pak spojují v jeden pramínek. Řeka teče Pádskou rovinou ze západu na východ a ústí do Jaderského moře. Vytváří tam bažinatou bohatě větvenou deltu do čtrnácti ramen o rozloze 1500 kilometrů čtverečních.

V labyrintu lagun, drobných toků a rákosí jsou velmi zajímavé ekosystémy. V roce 1999 bylo území delty řeky Pád zapsáno na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a přidáno na seznam k Ferraře. Přírodní park delty Pádu zahrnuje mokřiny, lesy, duny i slané pánve. Roste v něm na 1100 druhů rostlin a žijí tam asi tři stovky druhů ptáků a další zvěře.

Mokřiny
Bažiny byly typické i pro další části údolí Pádu. Už v desátém století je začali cisterciáčtí mniši vysoušet, ale až v devatenáctém století se to podařilo dokončit a bažiny se změnily v ornou půdu. Typické úrodné zemědělské oblasti, kde se pěstuje například obilí a sója, se rozkládají ve středním toku Pádu od Turína po Ferarru.

Pád sbírá vody celkem 141 přítoků, z toho největší jsou Ado, Ohlio a Mincio. Levé přítoky Pádu pramení na jižních svazích Alp a jsou bohaté na vodu. Na jaře a v létě, když tají ledovce a sníh v Alpách, způsobují tyto levé přítoky zátopy. Pravé přítoky mají sice vody méně, ale také se rozvodňují hlavně na jaře a na podzim.  

S Milánem propojuje Pád celá síť kanálů, kterou pomáhal navrhovat sám Leonardo da Vinci. Kanály propojují Pád i s Benátskou lagunou a s velkými jezery – Komským, Maggiore a Gardským.

V poslední době se objevují obavy, že během příštích několika let se tok řeky zkrátí z nynějších 652 na 552 kilometrů. Delta Pádu u Jaderského moře se stále rozšiřuje a je nebezpečí, že z části se z ní stane velká laguna, která říční tok zkrátí. Navíc vody v Pádu v posledních letech rapidně ubývá. Příčinou je méně srážek, ale také rozsáhlé zavodňovací systémy, které z řeky vodu neúměrně odčerpávají. Díky zavlažování a také někdy záplavám se v údolí pěstuje odedávna s velkým úspěchem i rýže. Dokonce se traduje, že když tu byl v roce 1787 na návštěvě Thomas Jefferson, který se o čtrnáct let později stal americkým prezidentem, propašoval místní klásky rýže do Ameriky, i když to bylo trestné. Byl přesvědčen, že rýže z údolí Pádu je daleko kvalitnější než americká. Pašování se mu povedlo.

Obilí, rýže a sója ovšem nejsou jedinými plodinami této oblasti. Pověstné jsou i místní vinohrady a hrozny, které se na nich pěstují.

Některá významná města
Patří k nim zcela určitě Cremona na levém břehu Pádu, kterou založili už Římané v roce 218 př. n. l. a jejíž jméno je spjato s nejslavnějšími světovými houslaři jako Antonio Stradivari.

Parma se proslavila parmskou šunkou a parmezánem a také vůní parmských fialek. Kdysi byla dokonce hlavním městem velkovévodství, v němž vládl rod Farnese.   

Města Roncole & Busseto proslavil slavný operní skladatel Giuseppe Verdi. Narodil se v Roncole a město si pak své jméno na jeho počest dalo změnit na Roncole-Verdi. Ve městě je Verdiho pomník, Verdiho muzeum a každoročně se tu koná Verdiho festival.

Mantova byla sídlem Gonzagů, jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších italských rodů. Jejich slávu připomíná palác s pěti sty místnostmi, který se budoval celá staletí.

Historii sahající až do doby Římanů má město Verona. Po Římanech tu zbyla velká aréna, jedna z největších vybudovaných mimo Řím. Je zrenovována a slouží jako budova opery. K Veroně samozřejmě patří i nesmrtelný příběh Romea a Julie.

Ferraru proslavily nádherné renezanční paláce. Původně to bylo středověké město, ale téměř celé bylo přestavěno do renezanční podoby. Dostalo nové paláce, vily i parky.

Padova je městem, které má nejstarší univerzitu v Evropě založenou roku 1222. Proslavila se také slavnými Giottovými freskami. Botanická zahrada se vzácnými rostlinami pochází z roku 1545.    


Zdroj: 100+1