Genetické testy kvapně spějí k rychlosti a dokonalosti. Zanedlouho si je bude moci dát udělat prakticky kdokoli. Testy umožní přesně určit hrozící chorobu nebo předvídat i vzdálenou náklonnost k určitým nemocem. Jako každá revoluce i tato přináší naděje i obavy. Třeba z toho, že genetické údaje mohou člověka vážně poškodit. Existuje reálná možnost, že některé podniky budou vyžadovat nebo se budou snažit získat genetické testy svých pracovníků. Nebudou pak třeba zaměstnávat lidi, kterým hrozí nádorové onemocnění, infarkt myokardu či jsou náchylní k psychickým poruchám. Podobně se mohou chovat i pojišťovny a odmítat rizikové zákazníky vůbec pojistit nebo za vyšší částky. Reálný důvod k obavám tu je. Přečíst něčí genom znamená dostat do rukou proti němu nebezpečnou zbraň.
ZASAHOVÁNÍ DO SOUKROMÍ?
Problémy respektování genetického soukromí nejsou ničím novým. Začaly v devadesátých letech minulého století, vyvolaly vášnivé diskuze v mnoha zemích světa a vyústily ve změť velmi různorodých opatření.
Začátkem letošního roku skupina vědců z Broadova institutu v americkém státě Massachusetts publikovala výsledky výzkumu, které přiřadily diabetes typu 2 k určitým genům. Objev mnoha z nich byl naprostým překvapením. Nejde jen o diabetes. Zdokonalená technika a klesající náklady na testy umožnily vědcům identifikovat jen za posledních několik měsíců desítky genetických variací, které souvisejí například s koronárními srdečními chorobami, revmatickou artritidou, roztroušenou sklerózou, hypertenzí a několika psychickými poruchami. Podle názorů odborníků uplynulých několik měsíců znamenalo skok vpřed ve výzkumu genetických informací. Tento vývoj pokračuje. Cílem je vyvinout takové techniky, které by umožnily v krátkém čase přečíst levně a přitom spolehlivě základní genetické informace.
VYHLÁŠENÁ CENA
Americká charitativní organizace X Prize Foundation vyhlásila odměnu milion dolarů pro tým, který jako první dekóduje DNA stovky lidí během deseti dní. Do soutěže se přihlásily vědecké týmy z celého světa. Organizátoři předpokládají, že se zadané parametry některému z týmů podaří splnit do pěti let, možná i podstatně dřív. Podobných projektů je řada. Na Harvardově univerzitě se například připravuje projekt, jehož cílem je během příštího roku dokódovat genetický materiál tisíce lidí.
Prudký rozvoj genetického testování povede k tomu, že takový test se stane přístupným zbožím pro každého. Navíc se tyto testy stanou základem nového lékařského oboru, který bude vycházet z osobnostních zvláštností každého pacienta.
KAŽDÉMU NA MÍRU
Příkladem jsou už dnes některé drahé exkluzivní léky na rakovinu, které působí velmi efektivně, ale jen na určitý druh lidí. V minulosti se lékaři mohli řídit jen odhadem a zkoušet léky na každého. Když neúčinkovaly, naordinovali léky jiné. Dnes dříve než pacient tento lék dostane, projde genetickými testy, které ukážou, zda mu lék uškodí, nezabere, nebo pomůže.
Existují už genetické testy, které s jistotou například určí, jak dlouho bude trvat léčba pacienta s hepatitidou C. Zjistilo se, že léky zabírají v řadě případů rychleji, než se předpokládá, a někteří pacienti jsou proto léčeni zbytečně dlouho. Je tedy v zájmu zdravotnických pojišťoven, aby si takové případy pohlídaly a neplatily zbytečně dlouhé léčení.
PREVENCE
Genetické testy mohou jasně ukázat i sklon k různým chorobám, například rakovině prsu a podchytit ji v raném stadiu, případně začít s prevencí ještě dříve, než se nemoc projeví. Už se ví, že jde o mutace na genech BRCA 1 a BRCA 2. Jinou otázkou je, kdo bude tyto preventivní testy, případně preventivní léčbu, platit. Například v USA většina pojišťoven něco podobného nezajišťuje a pacient by si takovou prevenci musel platit sám včetně genetických testů.
Na druhou stranu velký zájem o získaní výsledků takových testů projevují už dnes nejrůznější pojišťovací ústavy. V Británii dokonce muselo být přijato moratorium, kterým se pojišťovny zavázaly nepožadovat od nových pojištěnců genetické testy až do roku 2011. O tom, co se stane potom, se už nyní vedou vášnivé diskuze. Řada lékařů požaduje, aby se genetické testy ani v budoucnu do rukou pojišťoven nedostaly, protože to povede k diskriminaci lidí. Pojišťovny argumentují tím, že lékařské prohlídky požadovaly od nových pojištěnců běžně a že chtějí využít jen nejnovějších výsledků vědy.
Ostrá diskuze se rozvíjí i na téma, zda zaměstnavatelé mají či nemají právo požadovat od svých zaměstnanců genetické testy a jak jim v jejich získání případně zabránit.
Zdroj: 100+1
