Různé tváře stresu

Stres může mít více podob. První z nich může vypadat třeba takto: zaměstnanec má promluvit na poradě vedení společnosti a představit výsledky své práce. Čeká ho úkol, pro který je nutné krátkodobě vyvinout velké úsilí a čelit případným potížím.

Tělo se na tento úkol připraví stejně jako na fyzický zápas. Pozornost je zvýšená, svaly se napínají, srdeční činnost se zrychluje, stoupá krevní tlak, zvyšuje se obsah kyslíku v krvi, do oběhu se uvolňuje glukóza. Celý organizmus se připravuje na střetnutí, při němž může hrozit nebezpečí. Stav nejvyšší pohotovosti je dílem látek zvaných katecholaminy, mezi něž patří hormony adrenalin a noradrenalin. Tento stav trvá po nezbytně nutnou dobu. Jakmile je dobojováno, úkol je splněn, nastane proces zklidnění. Činnost organizmu se vrací do normálu.

Co působí kortizol
Odlišným případem stresu je dlouhodobější zátěž, třeba příprava k důležité zkoušce ve škole. Organizmus na úsilí reaguje zvýšenou potřebou energie. Glukóza se delší dobu uvolňuje z jater do oběhu a snadno se vstřebává do svalů.

Klíčovou roli v tomto případě nehrají katecholaminy, ale hormon kortizol ze skupiny kortikosteroidů. Účastní se procesu, při němž se tělo po fyzické i psychické stránce adaptuje na dlouhodobější zátěž. Zvyšuje obsah glukózy v krvi a umožňuje její tvorbu v játrech. Kortizol rovněž snižuje imunitní reakce organizmu a působí i zmenšení bolesti. Za normálních podmínek je vylučován ve čtyřiadvacetihodinovém intervalu, nejvíce ráno, nejméně počátkem odpoledne a v noci. Jakmile je po zkoušce, zdroj napětí ustoupí a kontrolní systém v mozku upraví produkci kortizolu na počáteční úroveň.

Když napětí nekončí
Potíže se dostavují, prožívá-li člověk napětí a stres dlouhodobě, třeba kvůli závažnému onemocnění, problémům v rodině nebo v zaměstnání. Hladina kortizolu v krvi zůstává vysoká. To má pro lidské zdraví velmi nepříjemné následky.

Časem se dostaví poruchy srdeční činnosti, poruchy spánku, nepřirozené pocení, nechutenství, potíže s pamětí či se soustředěním. Prožívaný stres narušuje i psychickou rovnováhu jedince, který se stává náchylnějším k depresi. Energetické rezervy se vyčerpávají a přetažený organizmus postihuje únava. Čím déle tento stav trvá, tím hůře fungují přirozené autoregulační mechanizmy.

Vliv na zdraví
Jsou-li kortikosteroidy v krvi v nadměrném množství, dochází ke zvýšení krevního tlaku s možností vzniku kardiovaskulárních onemocnění a ke svalovým potížím způsobeným zvýšeným napětím ve svalech. Dlouhodobý stres se rovněž promítá do obranyschopnosti organizmu.

V prvních dnech sice kortizol působí protizánětlivě, po čase se však jeho přítomnost projeví oslabením imunity. Prokázaly to studie provedené na univerzitě Carnegie Mellon v roce 2003. Pokusné osoby vdechovaly kapičky obsahující rinovirus, který způsobuje rýmu, a pak byly na čtyřicet dní umístěny do karantény. Ukázalo se, že riziko vzniku onemocnění bylo výrazně vyšší u osob, které prožívaly negativní emoce či osobní spory trvající déle než měsíc. Těžší průběh měla u stresovaných osob i chřipka typu A. Byl dokonce popsán případ pacienta, který kvůli stresem oslabené imunitě po nákaze chřipkou upadl do kómatu.

Dlouhodobý stres vede k celkovému poškození organizmu. Trpí jím nejen vnitřní orgány, ale také nervové spoje v mozku. V první fázi se sice vlivem kortikosteroidů přenos informací v neuronech urychlí, po čase však kortikosteroidy působí zcela opačně. Výběžky neuronů tvořící spoje – synapse začínají mizet. Tato změna však není nezvratná, po uvedení do déle trvajícího klidu se spoje obnoví a činnost neuronů se vrací k normálu.

Jak čelit stresu
Jak stresu, zejména dlouhodobému, co nejlépe a nejúčinněji čelit? Podle zkušeností i vědeckých poznatků je vhodným prostředkem pravidelné tělesné cvičení. Námaha při pohybu zlepšuje náladu a je-li určitý sport vykonáván pravidelně a dlouhodobě, dokáže odstranit nepříznivé působení stresu na organizmus.

Na stresové situace je možné se předem připravit vhodným nácvikem. Pro náročné profese, například pro výcvik policistů či hasičů, vznikají programy podobné počítačovým hrám simulující typické stresové situace, třeba živelní katastrofu nebo teroristický útok. Vše je možné zkoušet nejprve nanečisto v prostoru hry a nacvičit potřebné způsoby uvažování a jednání. Vznikají i hry z prostředí nemocnice určené mladým pacientům, kteří velmi těžko zvládají hospitalizaci.

Pro seniory, kteří mají obavy ze zhoršeného pohybu po městě, existují programy využívající virtuální realitu. Napodobuje se v nich třeba cesta přes rušnou ulici. Cílem programu je připravit staré lidi na rizikové okamžiky a odstranit strach z vnějšího světa, který jinak vede k izolaci a k rychlejšímu stárnutí.

Projevy stresu lze potlačit i léky, ale vždy jde jen o dočasné řešení. Léky sice poskytují rychlou úlevu, ale vzniká tu nebezpečí závislosti podobné závislosti na drogách či na alkoholu. Okamžité zlepšení psychického stavu málokdy vede k nalezení pravé příčiny stresu. Ta se obvykle zjistí rozhovorem s psychoterapeutem. Z látek působících jako prevence stresu bývá doporučován vitamin B6, hořčík nebo aminokyselina tyrozin, která je významná pro tvorbu adrenalinu. Objevují se i nové metody, například metoda dýchání určená ke zlepšení rytmu srdeční činnosti.    

Zdroj: 100+1