Pohled do minulosti
Tajči vzniklo v Číně mezi šestým a dvanáctým stoletím před naším letopočtem jako "vedlejší produkt" taoistického tréninku mysli. Učenci totiž zjistili, že při cvičení a také po něm lépe dosáhnou stavu taiči, což je stav rovnováhy mezi elementy jin a jang v těle. Později, během vlády Čching, kdy bylo úředně zakázáno vlastnictví zbraní a lidé tak ztratili možnost se bránit proti lupičům, začali mniši taiči vyučovat i mimo klášterní zdi. Následující staletí se pak taiči větvilo na mnoho rodinných stylů a udržovalo se jako efektivní bojové umění. Teprve na počátku 20. století Jang Čcheng-fu upravil toto cvičení tak, aby v prvé řadě zlepšovalo fyzickou kondici cvičence a aby bylo vhodné pro všechny. Tím se začala psát etapa moderního cvičení taiči.
Tělu prospívá
Účinnost taiči na zdraví byla souzena v několika studiích. Ovšem některé z nich přinesly natolik protichůdné výsledky, že se lékaři z Jižní Korey a Exeteru ve Velké Británii rozhodli zjistit, jak je to doopravdy. Porovnali několik desítek studií z anglických, čínských a korejských databází, které popisovaly, jak působí taiči na různá onemocnění.
Dobré účinky taiči se podařilo prokázat:
v prevenci a léčbě Parkinsonovy choroby,
při bolestech svalů a kostí,
u artritidy,
při léčbě kardiovaskulárních onemocnění,
při upevňování duševního zdraví,
také při zlepšování rovnováhy, svalové síly a ohebnosti,
v posilování aerobní kapacity.
Cvičte každý den
Lékaři doporučují pravidelnost tohoto cvičení. Kombinuje se zde totiž mimo jiné hluboké dýchání a pomalé a jemné pohyby, takže se například zlepšuje rovnováha u starých lidí a předchází se tak pádům. Taiči zlepšuje nejen fyzickou kondici, ale i psychický stav člověka.
Zdroj: Revmatické nemoci.cz