Na začátku roku 2017 upozornila bioložka Marie Peléová z University ve Štrasburku na poněkud nezvyklé chování samce makaka červenolícího, který patřil ke skupině primátů sledovaných ve volném prostředí ostrova Yakushima. V krátkosti: pozorovaný jedinec se poněkud neúspěšně pokoušel „osedlat“ mladou samici jelena sika a spářit se s ní. Vůbec mu přitom nevadilo, že zmíněná samice je asi třikrát vyšší a váží desetkrát tolik, co on. A úplně tehdy opomenul riziko toho, že jej přímo při činu biologové natáčí na kameru a podají o tom zprávu do světa. Informace o „patrně sexuálně frustrovaném samci“ tehdy zapadla mezi podobné kusé historky o zvířatech, které se tu a tam pokouší o pohlavní styk s nepříbuznými druhy. Takové věci se skutečně dějí.
Sexuální revoluce? Ne, jen úkroky stranou
V devadesátých letech minulého století si opakovaně správci jihoafrické rezervace Pilanesberg stěžovali na sloní sirotky, kteří naskakovali na nosorožce. V roce 2008 si zase „zvrhlík“ šimpanz dělal dobře s odchycenou žábou. A rok 2014? Ten symbolizoval z hlediska pořízených extrémních videozáběrů žeň. Samice mořských vyder se pokoušely pářit s kormorány, lachtani antarktičtí neměli nic lepšího na práci, než se ukájet s pomocí tučňáků. Dříve pozorované chování makaka červenolícího je tedy v kontextu takových zpráv považováno za drobný úkrok stranou, protože jedna taková pozorovaná epizoda vědu nedělá. Primatologové z kanadské univerzity v Lethbridge ale zjistili, že podobně „zneužívají“ jeleny sika i desítky dalších makaků, samců i samic, žijících v japonském národním parku Minoo.
Jeleni sika i makaci v Japonsku obývají stejné prostředí. Jelenům se navíc vyplácí držet se poblíž makaků, zanechávají totiž za sebou spoustu nahlodaných zbytků ovoce a další vhodné potravy. Vzájemná plachost mezi těmito dvěma druhy už dávno opadla, dokumentované jsou i případy opic, které se vozí na hřbetě jelenů. Ale využívat jeleny sika k sexuálnímu uspokojení? „Víme o tom, dospívající samice makaků mají potřebu uspokojovat své sexuální tužby nejrůznějším způsobem,“ říká primatoložka Noëlle Gunstová. „Poměrně rutině se nabízí samcům a samicím, smlouvají s nimi a snaží se s nimi provést koitus. Jeleni sika byli v tomto podání ale absolutní novinkou a proto jsme se pokusili o vůbec první srovnání mezidruhového sexuálního chování mezi primátem a jiným druhem.“
Sex o jelena
Záhy primatologové zjistili, že pro vyhodnocení nebudou trpět nedostatkem dokumentovaného materiálu. Samice makaků z Minoo se pokusily o celkem 67 spojení s jinými samicemi svého druhu a hned 258 naléhaly i na jeleny sika. Pětadvacet těchto „spojení“ vyhodnotili jako úspěšné: dvanáct s jinými samicemi, třináct s jeleny. Vzrušující dovádění samic na hřbetech jelenů přitom trvalo od pár minut po dobu extrémních dvou hodin. „Jeleni se přitom po většinu času tvářili velmi nezúčastněně,“ popisuje Gunstová. „Někteří dál volně přecházeli po stanovišti, přežvykovali potravu. Opravdu jen pár z nich se pokusilo samice makaků setřást.“
„Když se podíváte na obrazový záznam, vypadá ta věc na první pohled skutečně nevině,“ prozrazuje Gunstová. „Pohyby pánví makaků ale potvrzují něco jiného. To, co vidíme, je samice makaka, která si dělá dobře s pomocí jelena sika. Otázkou ale zůstává, proč tak činí. A na to krátkou a jednoduchou odpověď zatím nemáme.“ Možných hypotéz je několik.
Samice si mohou procvičovat své sexuální pohyby „nanečisto“, předtím, než skutečně vstoupí do reálného pohlavního života. A tato rozcvička s nezúčastněnými jeleny sika je pro ně rozhodně bezpečnější, než pokus o spáření se s neochotnými a poměrně agresivními samci. Může se také jednat o klasické uvolnění sexuálního napětí, pokud právě nemohou samce k páření právě sehnat. Jednostranný „sex o jelena“ může stimulovat jejich hormony a být celkově snadnou cestou k uspokojení. Svou roli přitom může sehrát i fakt, že na lokalitě v Minoo jsou makaci dvakrát denně přikrmováni. Nemají tedy potřebu migrovat mimo vymezené území, a takzvaně „mají roupy“. „Mimo samotné přikrmování ale lidská interakce nebude hrát v tomto nezvyklém chování roli,“ soudí Gunstová. „Uvidíme, co bude dál. Může to být krátkodobá sexuální odlišnost, ze které se také může vyvinout neobvyklý kulturní fenomén.“
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
