Sex v přírodě

Spojování obou pohlaví slouží k rozmnožování většiny rostlin i živočichů. Podle evoluční teorie tím vzniká řada příležitostí k mutacím přenášeným z rodičů na potomky. Pokud se takové mutace prosadí a ukážou se jako prospěšné, získají potomci výhodu proti ostatním a mají lepší vyhlídky na přežití.  

Skutečnost je složitější. Většina jedinců žije ve stejném prostředí jako jejich rodiče. Kdyby se některý z živočichů začal rozmnožovat klonováním, získal by více stejně kvalitních potomků a postupně by tím přivedl sexuálně se chovající živočichy k vyhynutí.  

Sexuální chování jde navíc někdy přímo proti snaze o přežití druhu. Když se například lví samec zmocní vlády nad skupinou samic, začne zabíjet mláďata, která samice měly s předchozím alfa-samcem.  

Dimorfizmus
V přírodě je častým jevem anizogamie, kdy samčí a samičí pohlavní buňky (gamety) nemají stejnou velikost. Samčí jsou menší a je jich větší počet, samičí jsou větší a je jich méně. Samci jsou teoreticky schopni oplodnit velké množství samic, ty však produkují jen omezený počet gamet, a jsou proto vybíravé. Samci musí soupeřit mezi sebou o přístup k samicím, a samice si vybírají pouze ty nejlepší partnery.  

Projevem anizogamie bývá pohlavní dimorfizmus neboli dvojtvárnost – zvýraznění některých znaků typických pro jedno či druhé pohlaví, například barvy, stavby těla či celkové velikosti. Ne všichni samci se ve vzájemných soubojích prosadí a pouze někteří pak mají výsadu kopulace. Souboje bývají někdy kruté a krvavé jako například u rypoušů sloních, jindy mají pouze rituální povahu jako třeba u samců páva. Tam si paví samice volí samce, který má nejkrásnější peří. Odvrácenou stranou dimorfizmu představuje vyšší nápadnost a tedy i zranitelnost samců při útoku šelem. U některých druhů ptáků, například u lyskonoha ploskozobého z čeledi slukovitých, je to naopak. Samice jsou zbarveny výrazněji než samci. Zatímco nenápadní samci sedí na vejcích, barevné samice hlídají teritorium a odhánějí nepřátele.  

Prostředkem k tomu, aby samec získal důvěru samice, mohou být i svatební dary. Samci druhu Hylobittacus apicalis z řádu srpic (Mecoptera) přinášejí samicím dar v podobě kořisti, podle jejíž velikosti si samice vybírá partnera. Dar je pro samici zdrojem energie při kopulaci a na jeho velikosti proto záleží, zda se samci podaří přenést své pohlaví buňky.  

Role samců
Nevýhodou sexuálního rozmnožování je nehospodárnost. Neobejde se bez existence samců, kteří sami neprodukují žádné potomky. Samci jsou vlastně nechtěným vedlejším produktem sexuálního rozmnožování. Jejich existence často směřuje pouze k oplodnění samice. Neplatí to o samcích, kteří pečují o mláďata, nebo je dokonce sami přivedou na svět. Příkladem může být mořský koníček, jehož samice klade vajíčka do břišního vaku samce. Samec vajíčka oplodní a několik týdnů je přechovává ve výživném roztoku tak, jak bývá běžné u samic. Mláďata, která se vylíhnou, jsou zcela samostatná a samec je připraven k dalšímu aktu rozmnožování.  

Sex, nebo klonování?
Proč se v přírodě vlastně prosadilo pohlavní rozmnožování? Je známo, že jeho určitá forma se vyskytla už u nejmladších předchůdců eukaryotních organizmů, tedy těch, jejichž buňky mají buněčné jádro a další oddělené organely. Výměna genetických informací, k níž při pohlavním rozmnožování dochází, opravuje například nechtěné mutace a vede ke vzniku nových genotypů, tedy jedinců, u nichž je skladba genů odlišná od skladby genů jejich rodičů.  
Pohlavní rozmnožování se může ukázat jako výhodné v řádu tisíců či milionů let, ale evoluce takto nepostupuje, není to žádná síla schopná plánovat dopředu. Ani okolní prostředí se nemění rychle, v řádu let nebo desetiletí, aby se dalo hovořit o změnách, které jsou příznivé pro rozmnožování pomocí sexu. Klonování v přírodě nezvítězilo prostě proto, že nikdy nedokáže totéž co pohlavní rozmnožování. V podmínkách, kde je vysoké procento mutací a silný tlak přírodního výběru, se lépe prosazují jedinci přivedení na svět pohlavním rozmnožováním. Stále nové a nové kombinace genů umožňují některým šťastným jedincům získat odolnost proti různým škodlivým vlivům, což by klony nikdy nedokázaly.



Zdroj:  100+1