Všeho s mírou
V případě nedostatečného spánku je to jasné. Celá řada odborných studií potvrdila, že příliš krátký spánek zvyšuje riziko některých onemocnění a jednoznačně škodí zdraví. V případě příliš dlouhého spánku už závěry studií tak jednoznačné nejsou, ale přesto se většina odborníků shoduje, že příliš mnoho spánku škodí také.
Zdravotní problémy, o které si koledujete v případě, že spíte příliš mnoho, jsou podle všeho následující:
Cukrovka – riziko cukrovky zvyšuje jak nedostatek spánku, tak také jeho nadbytek.
Obezita – i když spojitost mezi obezitou a nadbytkem spánku není tak jasná jako v případě jeho nedostatku, pravděpodobně existuje: jestliže každý den spíte příliš mnoho, budete s větší pravděpodobností tloustnout.
Bolest hlavy – lidé, kteří jsou k bolestem hlavy náchylní, často sami dobře vědí, že nezvykle dlouhý spánek o víkendu nebo na dovolené jim neudělá dobře.
Bolest zad – jestliže vás bolí záda, neměli byste se přehnaně kurýrovat v posteli. Naopak lékaři dnes doporučují mírnou fyzickou aktivitu a od dlouhého spánku spíše odrazují.
Deprese – většina lidí s depresí trpí spíše nespavostí, ale zhruba 15 % depresivních pacientů spí nadmíru. Příliš dlouhý spánek přitom depresi může zhoršovat, a dokonce to částečně platí i naopak – nedostatek spánku v některých případech dočasně zlepšuje náladu.
Onemocnění srdce – i když zatím lékaři neví proč, příliš dlouhý spánek je u lidí spojený s vyšším rizikem onemocnění, jako je například infarkt myokardu.
Prospěte se ke štíhlosti (nebo k obezitě?)
Příliš dlouhý, ale především příliš krátký spánek zvyšují riziko obezity u dospělých i u dětí. Proto jestliže toužíte shodit nadbytečné kilogramy, nezapomeňte si kromě cvičení a přípravy zdravého jídla udělat čas také na pořádný odpočinek.
Odborníci se zatím dohadují, proč je nedostatek spánku tak těsně spojen s přibýváním na váze, ale důvod může být i naprosto prozaický: nevyspalí lidé nemají energii na cvičení a navíc, protože jsou déle vzhůru, mají více času na jídlo. Kromě toho nedostatek spánku mění hladiny některých hormonů, což může způsobovat častější pocit hladu.
Jak dlouho by měl člověk spát?
Potřeba spánku je do značné míry individuální a také záleží na aktuálních okolnostech.
Pro každou věkovou skupinu existují obecná doporučení, která byste měli vzít v úvahu.
Doporučená doba spánku pro předškolní děti – 9 až 10 hodin v noci, k tomu 2 až 3 hodiny přes den.
Doporučená doba spánku pro školní děti – 9 až 11 hodin.
Doporučená doba spánku pro dospělé – 7 až 8 hodin.
Kromě individuálních rozdílů mohou potřebu spánku ovlivnit i některé další okolnosti. Například těhotné ženy na počátku těhotenství mají často výrazně větší potřebu spánku. Také pokud jste toho v předchozích dnech příliš nenaspali, je nutné tento deficit doplnit vydatnějším spánkem. A v neposlední řadě, pokud váš spánek není dostatečně kvalitní, například je přerušovaný, bude také jeho celková potřeba větší. A proto kromě toho, aby byl náš spánek dostatečně dlouhý, bychom měli dbát také na to, aby byl klidný a nepřerušovaný. Jen tak nám poskytne ten správný odpočinek, po kterém budeme začínat nový den připraveni a svěží.
Zdroj: U lékaře.cz
Autor: MUDr. Helena Janíčková, odborník uLékaře.cz
