Již patnáctý ročník Českého lva proběhl zlehka, na podiu nebyla žádná zvířata ani pomatené postavy, moderátor Jaroslav Dušek doprovázel celý pořad s tleskáním, jenž nebylo slyšet a za doprovodu mladého nevidomého pianisty Roberta Lombiniho.
Pryč jsou ty doby, kdy v přelomovém roce 2000 nadchl či zcela zkoprněl české obecenstvo svou svéráznou "technikou" moderování. Na hraně trapnosti, pro jiné však mistrnou dovedností nevšedního baviče, komentoval tehdy předávání cen českým filmovým tvůrcům a celebritám. Právě tehdy pronikl pojem Český lev do širšího povědomí, kde se těší stále větší přízni doposud.
Namátkou z historie
První Český lev byl předán v roce 1993, za doprovodu "starýho dobrýho rokenrollu" - nejúspěšnějším filmem byla Šakalí léta tehdy debutujícího režiséra Jana Hřebejka
Moderátor: Roman Holý, Miloš Kohout
Český lev roku 1995 odjel na Slovensko, kooprodukční snímek Záhrada proměnil 11 nominací na 5 sošek
Moderátor: Martin Dejdar
V roce 1996 si odvezl Českého lva nejmladší držitel sošky Andrej Chalimon, za hlavní mužský herecký výkon ve Svěrákově filmu Kolja.
Moderátor: Pavel Zedníček
Rok 2000 byl startem pro Jaroslava Duška, který další dva roky plnil nesnadnou úlohu konferenciéra. Film Musíme si pomáhat tehdy získal sošku ve všech pěti hlavních kategoriích.
Nuda v Brně režiséra Vladimíra Morávka vyfoukla hlavní cenu Trojanovým Želarům při předávání Českého lva v roce 2003.
Moderátor: Leopold Šamil (alter ego Martina Zbrožka)
Český lev 2006 byl oslavou Jiřího Menzela, který po delší době "sbíral body" za aktuální tvorbu namísto ocenění za celoživotní dílo. Dlouho očekáváný film Obsluhoval jsem anglického krále získal 5 sošek.
Různí moderátoři
Návštěvnost českých kin stoupá (v roce 2007 si koupilo lístek do kina necelých 13 mil. diváků), což je dobrá zpráva pro filmové tvůrce. V soutěži bylo celkem 18 filmů, v příštích letech by se díky přílivu financí jejich počet měl značně zvýšit. Mluví se až o 30 českých filmech ročně, v debatách či rozhovorech se zasvěcenými je jako vzor citováno Dánsko, jakožto nevelký stát s vysokou filmovou produkcí.
Magazín FiftyFifty.cz se věnuje filmům, a to převážně českým, v rubrice Nej v kině
Trocha z budoucnosti
V příštím ročníku Českého lva je jistá účast již několika titulů. Vladimír Machálek (Je třeba zabít Sekala) natočil podle stejnojmenné knihy Emila Hakla snímek O rodičích a dětech (premiéra 6.3.) a Bohdan Sláma opět s Pavlem Liškou hledá ve filmu Venkovský učitel lásku a štěstí na jihočeském venkově (premiéra 20.3.). Karamazovi F.M. Dostojevského zpracoval dvojnásobný držitel Českého lva Petr Zelenka (Knoflíkáři, Rok ďábla) s Ivanem Trojanem a Romanem Luknárem v hlavních rolích (premiéra 24.4.). Jan Hřebejk zřejmě za rok nesleze z podia, jelikož do soutěže budou zařazeny dva jeho snímky. U mě dobrý se jmenuje "klasika" (Hřebejk, Jarchovský, Šabach) ve stylu mariášové komedie plné optimismu a legrace (premiéra 15.5.), druhým želízkem bude Nestyda (Viewegh), kterého zahraje stárnoucí milovník Jiří Macháček (premiéra 9.10.2008).
Osvěžením by pak měl být Marhoulův Tobruk - válečné drama, na kterém se pracuje již několik let (premiéra 11.9.2008) a nakonec nejdražší film v historii českého filmu (cca 300mil Kč) Juraje Jakubiska - zpracování legendy o krvavé hraběnce Bathoryové s názvem Bathory. Film má mezinárodní účast, včetně obsazení. Z českých herců zde uvidíme Karla Rodena, Bolka Polívku a Jiřího Mádla (premiéra 10.7.2008).
Momentálně se mluví o zhruba 25 českých filmech, které budou mít premiéru v průběhu roku 2008. Doufejme, že se finance rozdělili s rozumem a nevznikne tak pyšná řada filmů, které sice zaplatí vstupné, ale kritiky budou zvedat ze židlí. Je to věčný spor, věčná hranice a nekonečné dumání nad tím, jak udělat film, za který se nestydět a který má svou dostatečně velkou skupinu diváků.
Český lev Petra Vachlera je každoročním skvělým zhodnocením filmové české tvorby, která získává na prestiži a pomáhá českému filmu ke světovému věhlasu. Při celé akci "na živo" můžete vidět spoustu herců a dalších významných lidí od filmu a podivovat se tomu, jak je kdo malý či tlustý. Můžete slyšet a vidět fotografy s dlouhými objektivy, kteří se mnohdy chovají jako hysterické a lačné šelmičky a pak můžete při rautu a v rámci dalšího veselí zahlédnout třeba naskrz sympatickou Marthu Issovou, nesoucí se s hlaholem na něčích zádech pasáží.
Je to zážitek, na další ročník se těšíme již teď a doufáme, že magazín FiftyFifty.cz již vybojuje alespoň jednu oficiální akreditaci. Prozatím se tam prodíráme za pomocí přátel a fotíme to, píšeme a prožíváme jaksi natajno...
Foto v textu: VAC
Foto: J.K.
