Vědci se soustředili na 175 druhů nepůvodních plžů z 56 zemí, kteří nyní úspěšně kolonizují území tisíce kilometrů vzdálená od svých původních lokalit. Ukázalo se, že z nespočtu biogeografických plžích regionů už jsou jen dva unifikované.
Když se první lidští objevitelé vydávali na moře, čím dále dopluli, tím častěji cestou potkávali podivné a neznámé druhy a naráželi na dosud nepoznané ekosystémy. Příčinou tohoto jevu byly především geografické bariéry, které bránily tomu kterému druhu v šíření za dálný horizont. „Pochopitelně, že jednou z hlavních bariér šíření druhů byl vždycky oceán,“ říká profesor Henrique Pereira z německého Centra pro integrativní výzkum biodiverzity (iDiv). „Druhy z jednoho kontinentu proto společně sdílely evoluční historii, ale druhy napříč kontinenty neměly žádná spojení. I proto se jejich evoluční cesty rozbíhaly.“
Lidé za posledních pár století sehráli roli vektorů, přenašečů. Často neúmyslně totiž přepravili druhy z jednoho kontinentu na úplně nová místa. Podle vědců pak tento zprostředkovaný transport přispěl k homogenizaci biodiverzity a možná i ke změně biogeografických regionů. O tom, nakolik je tato hypotéza skutečně pravdivá, se rozhodli přesvědčit výzkumníci z Portugalska, Rakouska a Německa. Nejprve proto vytvořili seznam nepůvodních druhů plžů a z nich vybrali ty, u kterých by se dalo uvažovat o lidmi zprostředkovaném šíření. A pak se podívali na země jejich původního areálu.
„Náš úhel pohledu byl ale zpočátku zkreslený,“ připouští Pereira. „V souvislosti s nepůvodními druhy plžů jsme totiž hleděli na statistiky úbytku druhů a narušení diverzity v průběhu času. Pak nás ale napadlo otestovat hypotézu o vzájemné podobnosti druhů v rámci biogeografických regionů.“ Výsledek? Před tím, než začali lidé přispívat k šíření druhů, našla by se charakteristická společenstva plžů v každém hlavním biogeografickém regionu. Po lidském zásahu se ale začala tato společenstva měnit a uspořádala se do podoby jen dvou unifikovaných regionů: oblasti mírného pásma a tropů.
César Capinha, vedoucí studie, k tomu dodává: „A celkem logicky, všechna společenstva oblastí mírného pásma si začala být víceméně podobná, stejně jako společenstva tropů.“ Před érou lidmi zprostředkovaného šíření se podle analýz vědců nestalo, aby dvě společenstva plžů vzdálená od sebe 11 000 kilometrů sdílela jediný společný druh. „Při vzdálenosti 6500 kilometrů se našlo pár výjimek, ale dnes i lokality vzdálené od sebe přes 20 000 kilometrů sdílí celou řadu stejných druhů plžů.“ Pravidla hry se ale mění.
Zatímco dosud byla geografická vzdálenost hlavním faktorem ovlivňujícím podobnost společenstev, nyní se zásadním prvkem stává podobné klima. Právě to a existující spojení (například transport zboží lodní dopravou) rozhoduje o tom, nakolik si budou společenstva plžů dvou zemí podobná. „Uspořádání druhů podle biogeografických hranic v podstatě padlo. Nyní je limitujícím prvkem klima,“ říká Capinha. „Je dobré si uvědomit, že šíření nepůvodních druhů vyvíjí velký tlak na původní společenstva. Kvůli nepůvodním druhům vyhynulo za posledních 500 let více druhů, než z jakýchkoliv jiných příčin.“
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
Společenstva plžů jsou po celém světě podobná. Kvůli lodní dopravě
13.07.2015
Mezinárodní výzkumný tým se podíval na problematiku globálního šíření druhů a dospěl k závěru, že lidmi zprostředkovaná introdukce i poměrně nemobilních živočichů jako jsou plži přispívá k homogenizaci jejich biogeografického areálu.
