Takže vzít třeba starou televizi a vyhodit ji do lesa nemá vůbec žádný smysl. Její ekologická likvidace je už zaplacená. Přečtěte si, proč to tak je a kam můžete staré spotřebiče odvést k recyklaci. Zdarma.
Důvod poplatku je jednoduchý, má chránit naše životní prostředí. Vysloužilá elektrozařízení totiž mohou obsahovat nebezpečné látky, téměř vždy ale obsahují cenné suroviny, které je škoda znovu nepoužít. Evropská unie proto v roce 2005 zavedla výrobcům a prodejcům elektrospotřebičů povinnost postarat se o ekologickou likvidaci jejich výrobků. Se zbožím prodaným po 13. srpnu 2005 si výrobci poradí snadno: náklady na recyklaci mohou prostě zahrnout do ceny výrobků.
Problém ale je, kdo zaplatí likvidaci milionů výrobků, které byly zapojené v domácnostech před oním datem. Zaplatíte to vy, spolu s dalšími spotřebiteli. Právě prostřednictvím poplatku za historické elektrozařízení (poplatek se někdy také nazývá jako viditelný poplatek).
Výše poplatku za historické elektroodpad se odvíjí od nákladů na recyklaci a výrobcům by neměl generovat zisk. Například za chladicí zařízení dělá poplatek přes 200 korun, pračky, myčky nebo sporáky mají poplatek téměř 70 Kč a třeba za vysavače nebo mikrovlnky zaplatíte zhruba dvacku. U každého kávovaru, elektrického zubního kartáčku nebo žehličky si připlatíte tři koruny. Podobné je to u mobilů, příslušenství k počítačům, MP3 přehrávačů či adaptérů.
Elektroodpad syslíme doma
Poplatky za historický odpad se budou platit do roku 2013 v případě malých spotřebičů a o dva roky déle u spotřebičů velkých. Předpokládalo se, že do této doby staré spotřebiče doslouží a lidé je dají k recyklaci.
Podle odhadů ministerstva životního prostředí, které má na starosti dohled nad elekroodpady, ale stále čeká v domácnostech ještě velké množství starých zařízení. A jak dokládá společnost Asekol, zabývající se likvidací starých elektrozařízení, téměř třetina českých domácností nepoužívané elektrospotřebiče k recyklaci neodevzdá, ale skladuje je. Ve sklepech, na půdách a v komorách tak zůstává několik tisíc tun elektroodpadu.
Lze si snadno představit, že i po roce 2015 bude stále existovat velké množství historického elektroodpadu. Ministerstvo proto připravuje návrh zákona o zpětném odběru, v němž bude nadále zachována společná odpovědnost výrobců za zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění historických elektrozařízení.
Kam dát staré „křápy“?
Důležitá otázka je, kam konkrétně lze vysloužilá zařízení dát. Záleží přitom, o jaké zařízení jde. Pokud doslouží holicí strojek, elektronická hračka, kalkulačka nebo jiné malé zařízení, lze jej vhodit do červeného kontejneru na elektroodpad, kterých po celé ČR již kolektivní systém Asekol instaloval přes tisícovku. A nebo jej můžete nechat v nějaké prodejně elektrospotřebičů.
Ledničku nebo sporák ale do červeného kontejneru nacpat nejde. Můžete s nimi zajet třeba do sběrného dvora. Průměrná vzdálenost sběrného dvora od bydliště byla loni necelých 1,5 kilometru. Ale pokud je váš sběrný dvůr moc daleko nebo se vám nehodí jeho otvírací hodiny, pak je tu ještě možnost odevzdat vysloužilý elektrospotřebič při nákupu nového – prodejce je povinen jej přijmout a odevzdat kolektivnímu systému. A poslední možností je poohlédnout se po možnosti mobilního svozu, který provozuje některá z firem zabývajících se likvidací spotřebičů: REMA Systém, Elektrowin, ale také třeba Asekol.
Likvidaci vysloužilých světelných zdrojů a svítidel má v ČR „pod palcem“ Ekolamp. Vše, co již nesvítí, můžete odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech nebo ve speciálních nádobách, které jsou umístěny ve školách, na úřadech i na jiných veřejných místech. Jen pozor, na veřejných místech jsou umístěny také tzv. E-boxy, které jsou však na drobný elektroodpad. Další možností je využít mobilního sběru. Nejbližší místo, kde můžete odevzdat nesvítící svítidlo, si najděte zde.
Autor: Martin Singr
Zdroj: Ekolist.cz
