Chronický stres, tedy ten dlouhodobý, je nejen nepříjemný, ale hlavně nebezpečný. Při dlouhodobém stresu, jakým je například strach ze ztráty zaměstnání, se uvolňují stresové hormony. Jejich vlivem vznikají nepříznivé tělesné změny, k nimž patří:
zrychlený tlukot srdce,
zrychlené, povrchní dýchání,
napětí svalstva,
nadměrné pocení.
Mezi nejvýznamnější zdroje stresu patří:
smrt blízkého člověka,
obava ze ztráty zaměstnání,
vnucené pracovní tempo s bičem termínů nad hlavou,
strach z nedostatku peněz,
rozchod s partnerem a jiné rodinné konflikty.
Útok nebo útěk? Může to být i jinak
Na stres člověk reaguje útokem nebo útěkem. Také tyto reakce doprovází tvorba stresových hormonů a tělesné změny, které umožňují rychle čelit situaci ohrožující život. Ať už se tím rozumí aktivní boj proti hrozbě, nebo svižný ústup do bezpečí. V takových případech je stres prospěšný.
Bohužel naše tělo může podobně nadměrně reagovat i na spouštěče stresu, které neohrožují život. Takovými stresory jsou třeba dopravní zácpy, napjatá atmosféra na pracovišti nebo domácí „dusno“.
Výzkumy naznačují, že chronický stres:
přispívá k vysokému krevnímu tlaku,
urychluje rozvoj aterosklerózy (ucpávání tepen),
způsobuje změny v mozku, které mohou podporovat vznik úzkosti, depresí a závislosti,
vede k nadváze a obezitě u lidí, kteří si zvykli řešit vypjaté situace jídlem.
Proč zrovna infarkt a mrtvice?
Na stresové reakci se podílí tzv. sympatický nervový systém. Ten funguje jako plynový pedál v autě. Spouští přípravu k boji nebo útěku a poskytuje tělu energii, aby mohlo reagovat na vnímaná nebezpečí.
Jeho opakem je parasympatický nervový systém, který naopak působí jako brzda. Podporuje odpočinek a trávení, které vracejí tělo do normálu po odeznění nebezpečí.
Celou stresovou reakci řídí mozek (zvláště části amygdala, hypotalamus a žláza hypofýza čili podvěsek mozkový). Aktivují sympatický nervový systém a signál se dostane až k nadledvinám, které produkují stresové hormony (např. adrenalin). Právě díky adrenalinu stoupá krevní tlak a zrychluje se tep. Roste tak riziko infarktu a mrtvice.
3 tipy proti chronickému stresu
Odpočívejte. Zařaďte do svého života relaxační techniky jako jógu, hluboké břišní dýchání nebo pravidelné procházky.
Věnujte se fyzickým aktivitám. Například rychlá chůze krátce po prožití stresu pomáhá zmírnit svalové napětí.
Stýkejte se s lidmi. Obklopte se přáteli, známými, spolupracovníky, příbuznými. Hezké mezilidské vztahy poskytují pevnou oporu v době chronického stresu a krize.
Zdroj: U lékaře.cz
