Pravda, kolega Dušan, zvaný Ikeman (můžete hádat, kde pracoval před tím), byl závanem spíše zkaženého podsvětí logistiky, a to nejen pro jeho podivné objednávkové praktiky (pořád mu něco chybělo), ale zejména proto, že smrděl jako tchoř.
Naopak další dva přírůstky, to je opravdu slast. Jako první jsme dostali Jitku, která je z Bohumína. Je to zrzka, je krásná, vysoká a štíhlá, mluví anglicky i francouzsky plynule a co navíc – má naprosto úžasný hluboký hlas. Říkám to proto, že kolegyně z marketingu, se kterými spolupracuji, jsou prostě ječáky jeden vedle druhého, až se to nedá poslouchat…
Navíc přítel Jitky je ze Znojma, a tak v létě máme pravidelný přísun meruněk. Jitku máme rádi a jsme rádi, že se nebojí našeho hlavního vedoucího (na rozdíl ode mě).
Druhý, kdo k nám přibyl, je Mira. Ten má pro práci v kosmetické firmě výborný předpoklad – je to dostudovaný promovaný chemik. Když si třeba vezme do ruky krabičku od laku na nehty a čte si složení, směje se u toho jak pominutý, jeden by si myslel, co že to tam píšou za vtipy… Nový kolega je sečtělý, zná české velikány (Cimrman) a musím vám na sebe prozradit, že z počátku jsem ho totálně podcenila, protože jsem ho viděla, jak si v počítačovém slovníku vyhledává slovo „faktura“. Kolena se mi podlomila, neboť „fakturu“ používáme v naší práci tak stokrát denně. Jenže pak jsem ho slyšela anglicky mluvit a šla jsem si dát pár pohlavků na toaletu a pět minut jsem se styděla.
Jak je vidět, přesto, že školství je u nás dosti haněno, s jistou dávkou vlastního přičinění je student jakž takž připraven vstoupit do pracovního procesu, kde je stejně dál tvarován kolegy a doškolován osobním oddělením
Zdroj: Peťulka, Gentleman.cz
