Aktivity, které by za normálních okolností byly krysám velmi příjemné, nevyvolávaly při nedostatku soli libé pocity, jak by bylo možné očekávat. Toto zjištění vedlo autory studie k domněnce, že deficit soli a craving (toužení po pocitech vyvolaných příjmem látky nebo po látce samé) s tím spojený mohou vyvolat jeden z klíčových symptomů spojených s depresí.
Nelze říci, že jde přímo o depresi, neboť existuje celá řada faktorů, které je třeba pro stanovení diagnózy deprese zohlednit, ale ztráta libých pocitů z aktivit, které by za normálních okolností byly vykonávány s potěšením, je jedním z nejdůležitějších symptomů deprese. Fakt, že sůl je látkou, která nám dokáže zvednout náladu, může vysvětlovat i to, proč jsou lidé v pokušení ji nadužívat i v případech, kdy vědí, že poškozuje jejich zdravotní stav, neboť přispívá k hypertenzi a dalším kardiovaskulárním onemocněním.
Předešlé studie popsaly, že celosvětový průměrný denní příjem soli je 10 gramů, což je mnohem více než doporučená denní dávka soli (4 gramy) a může o více než 8 gramů překračovat naši denní potřebu. Na příjem soli se navíc může vyvinout návyk podobně jako na návykové látky. Svědčí pro to nejen přítomnost cravingu, ale i skutečnost, že se lidé příjmu soli nevzdávají ani v případech, kdy si jsou vědomi škodlivosti svého jednání.
Potřeba soli a craving při jejím odepření mohou vytvářet podobné dráhy jako abúzus návykových látek. Psychologové také u krys prokázali podobnou změnu mozkové aktivity jak při deficienci soli, tak při odepření návykových látek.
Zdroj: Psychické zdraví.cz
Sůl jako přirozené antidepresivum
17.03.2010
Tým psychologů pod vedením Kima Johnsona zjistil, že když krysy postrádají ve své dietě chlorid sodný, upouštějí od aktivit, kterým se za normálních okolností s potěšením oddávají. Při deficitu chloridu sodného krysy přestávají například pít sladké tekutiny nebo stlačovat elektrodu, která vyvolává stimulací určitých oblastí mozku libé pocity.
