Suzi Quatro zahraje v Brně ve větší hale!

Potvrzením této známé pravdy je i fakt, že její říjnový koncert pořadatelé přesouvají do větších prostor: namísto Bobycentra vystoupí tato dáma s „baskytarou zavěšenou proklatě nízko“ v brněnské Hale Vodova. Ta vedle větší kapacity bude pro hutnou rockovou show Suzi Quatro naplánovanou na 17. října poskytovat i lepší produkčně-technické zázemí.

Než nastoupí idol několika generací se svým bandem, rozehřeje publikum úvodem koncertu přerovská skupina Ginger, která se za tři roky své existence úspěšně etablovala na moravské rockové scéně. Mimo jiné zvítězila v soutěži Rocková Olomouc a předskočila již jiné legendě, britským Status Quo.

V programu brněnské show Suzi Quatro zahraje všechny zásadní písně jejího repertoáru: od A Girl Like Me, přes Rocking In the Free World či Can the Can po samozřejmě nesmrtelné Stumblin In a If You Can’t Give Me Love. Na pódiu podpoří svoji kapelnici skupina vysoce kvalitních rockových muzikantů včetně brilantní dechové sekce, jíž velí renomovaný britský saxofonista Ray Beavis, který se objevil i v dechové sekci Irish Horns na albu London Calling legendárních The Clash. Má za sebou studiovou či koncertní spolupráci s takovými veličinami, jako jsou Graham Parker, Shakin Stevens, U2, The Boomtown Rats, Rory Gallagher, Cliff Richard, Cliff and the Shadows, Elvis Costello nebo Phil Lynott.

„Zakoupené vstupenky na koncert zůstávají v platnosti a není potřeba je vyměňovat. Pro držitele zakoupených vstupenek budou vyblokována místa k sezení v rámci místenkového systému podle rozložení cenových kategorií v sále, pro zajištění bezproblémového usazení návštěvníků koncertu budou na místě přítomny hostesky,“ dodává Pavel Tesař z pořádající agentury Mersey.


Suzi Quatro, vlastním jménem Suzi Quatrocchio, se narodila 3. 6. 1950. V dětství a mládí se učila na klavír a bicí, a když jí bylo 14 let, otec jí dal první baskytaru Fender Precision (kterou vlastnila ještě v roce 2007). Svou první skupinu – Suzi Soul & The Pleasure Seekers - založila se svými sestrami ještě v tom samém roce. Tato dívčí kapela absolvovala mimo jiné turné po amerických vojenských základnách, Suzi později popisovala bez sentimentu, jak musely nosit minisukně a paruky, a většina vystoupení se odehrávala v kabaretech, kde záleželo víc na tom, jak vypadají, než jak jim to hraje a zpívá.

V roce 1970 Suzi pozval do Anglie producent Mickie Most, který si jí získal příslibem podpořit jí ve vlastní kariéře a „udělat novou Suzi Quatro“. Předtím totiž dostala nabídku od ředitele amerických Electra Records, aby se stala „novou Janis Joplin“, která by zaplnila mezeru po zemřelé legendě, to ale interpretka odmítla. Dala tedy přednost vlastní kariéře ve Velké Británii, což jí přineslo v sedmdesátých letech úspěchy a řadu hitů: Can The Can (1973, 1. místo anglické hitparády), 48 Crash (1973), Devil Gate Drive (1974, 1. místo v Anglii), If You Can´t Give Me Love (1978) nebo duet s Chrisem Normanem ze Smokie Stumblin´In (1979).

Suzi Quatro byla první ženou, která v rocku převzala do té doby výhradně mužskou dominantní roli v rámci kapely jako zpěvačka i muzikantka. V zásadě byla první rockovou frontwoman. Za svůj vzor ji označila Chrissie Hynde z The Pretenders i baskytaristka legendárních Talking Heads Tina Weymouth.

Suzi Quatro se objevila v řadě filmů, mimo jiné v jedné epizodě detektivní série Dempsey a Makepeaceová nebo Vraždy v Midsomeru. Účinkovala také v divadle a v současné době moderuje každý týden vlastní rock and rollový pořad v britské rozhlasové stanici BBC 2.