Tentokrát nahlédneme do světa lidí s tělesným handicapem. Toto téma je mi velmi blízké. S těmito lidmi se velmi často setkávám. Půl roku jsem ztrávila jako osobní asistentka v Jedličkově ústavu i školách a již 7 let jsem v kontaktu s paní Hankou, která je na vozíku. Dokonce můžu říci, že i přes vetší věkový rozdíl jsme dobrými přítelkyněmi.
Prozraď nám, jaké bariéry obecně musí lidé s tělesným handicapem překonávat?
Lidé s tělesným handicapem musí v životě překonávat bariéry fyzické, ale i ty psychické. Fyzické bariéry jsou omezení v prostředí, ve kterém osoby s handicapem žijí a v němž se běžně pohybují. Fyzické překážky velmi komplikují každodenní život těchto lidí. Mnohem více - dle mého názoru - sužuje tyto lidi bariéra psychická.
Co nejvíce tyto lidi psychicky ovlivňuje v negativním slova smyslu?
Psychické bariéry spatřuji zejména v komunikaci s lidmi bez handicapu. Zdraví lidé mnohdy nevědí, jak s těmito lidmi komunikovat a jak jim pomoci, když je vidí v těžké situaci. Do těchto situací se dostávají každý den, když jdou na nákup, zařizovat úřední věci či za zábavou. Největší psychická zátěž je podle mého názoru hned v počátku. Vyrovnání se s handicapem a přijmutí nových návyků je pochopitelně velmi stresující.
S jakými konkrétními fyzickými bariérami jsi se setkala?
Bariéry jsou v podstatě na každém kroku. Problémy mohou nastat v práci, kdy musí být prostředí přizpůsobeno vozíku, proto je zde možnost podporovaného zaměstnávání, které se odehrává jako běžné zaměstnání s tím, že je zde podpora asistenta. Často velmi problematicky probíhá i samotná cesta do práce. Problematika dopravní obslužnosti je velmi důležitá. Přístupná dopravní obslužnost je nutnou podmínkou při kvalitním zapojení těchto lidí do běžného života. Psala jsem na toto téma absolventskou práci a velmi podrobně jsem zkoumala bezbariérovost ve městě, kde bydlím - v Říčanech. Zjistila jsem, jak katastrofálně na tom naše město je. Architekti nových budov si totiž zřejmě neuvědomují, že i zvýšený práh může vozíčkáři pěkně znepříjemnit cestu. Dalším problémem je zajisté bydlení. Přizpůsobit byt vozíčkáři je velmi složité a hlavně finančně náročné.
Jak může vozíčkář tyto bariéry překonávat?
Pro překonání těchto bariér jsou velmi důležité kompenzační pomůcky. Aby ovšem vozíčkář měl sílu vůbec tyto bariéry překonávat, musí být v psychické pohodě. Velmi důležité je, jak tráví volný čas. Využití volného času je velice důležitá relaxace a zároveň i rehabilitace. Volný čas mohou lidé trávit dle handicapu v podstatě normálně. Vždyť vidíme i v televizi velmi nadané vozíčkáře, paralympioniky nebo umělce malující ústy či nohama. Velmi oblíbená je muzikoterapie, arteterapie (malování), canisterapie (terapie za pomoci zvířete), pro děti i hippoterapie (jízda na koni).
V posledních letech došlo k výraznému rozšíření služeb pro tyto lidi. Které to konkrétně jsou?
V dnešní době se služby pro lidi s tělesným handicapem opravdu hodně rozšířily, zejména v neziskovém sektoru. Existují zde různé organizace, které se zabývají například podporovaným zaměstnáváním, poradenstvím, osobní asistencí, volným časem či vzděláváním. Existují i různé svépomocné skupiny, kde nalezneme lidi se stejným problémem.
V úvodu si říkala, že děláš osobní asistentku. Jak je tato pomoc prospěšná a co obnáší?
Osobní asistence umožňuje i člověku s velmi těžkým handicapem žít normálním životem. Osobní asistence probíhá tak, že asistent pomáhá klientovi v různých činnostech – oblékání, stravování, vaření či hygieně. Velmi často je nápomocen při studiu či v zaměstnání, při zájmových činnostech či například při komunikaci s úřady apod.
Co Tobě tato práce dala?
Díky osobní asistenci jsem se seznámila se spoustou nových lidí a měla jsem možnost poznat všechna omezení v životě každého z nich. Hlavně týden ztrávený s dospělými lidmi na vozíku v Chorvatsku byl pro mě velkou zkušeností. Nedovedla jsem si představit, jak vhodně vybavený musí být hotel kam jedeme, jak speciálně upravený musí být vstup do moře i celé okolí hotelu. Bylo to fyzicky velmi náročné, ale myslím si, že všichni přijeli s mnoha zážitky.
Děkuju Ti za povídání.
Rozhovor ze dne 8.12.2007.
