Pro koho je léčba chladem vhodná a pro koho ne? A jak vůbec samotná terapie probíhá?
To vše se dozvíte v následujících řádcích.
Tlak nesmí před procedurou překročit 160/90 mmHg
Před zahájením samotné terapie chladem je třeba dodržet několik základních bezpečnostních pravidel. Jediným oděvem pro vstup do předkomory terapeutického boxu budou suché plavky či spodní prádlo, ochrana na ruce a chodidla a rouška na ústa. "Nutné je, aby byli účastníci celotělové kryoterapie zcela suší - a to jak jejich oděv, tak i vlasy a pokožka. Ta nesmí být natřena žádnými krémy ani mastmi, které by ji mohly v kontaktu s extrémním chladem poranit," upozorňuje dermatolog MUDr. Tomáš Kampe. Je třeba také sundat kontaktní čočky i brýle, šperky či třeba naslouchadlo. Během procedury v komoře nesmí být žádné předměty, které by mohly přijít do kontaktu s nechráněnou kůží. Účastníci musí před vstupem do komory minimalizovat pohybovou činnost a zklidnit tep. Specialista pak změří účastníkům tlak, který před akcí nesmí překročit hodnotu 160/90, a terapii odstartuje.
Nejdříve do - 50°C, pak do - 160°C
Kryoterapie, neboli léčba extrémním chladem, se nejčastěji provádí ve speciálních boxech označovaných jako kryokomory. Ty jsou zpravidla složeny ze 2 samostatných místností, přičemž nejdříve se vstupuje do takzvané předkomory. "Předkomora se vyznačuje teplotou v hodnotě -50 stupňů Celsia a při terapii je zde třeba vydržet asi 40 sekund. Bezprostředně poté již následuje vstup do samotné terapeutické komory, kde je již teplota nastavena v hodnotách od - 110 až do - 160 stupňů Celsia. Terapie v této části boxu pak probíhá v délce od 1 do 3 minut. Po celou dobu jsou účastníci přes prosklený box ve vizuálním kontaktu se specialistou, který je informuje o průběhu a čase," přibližuje průběh procedury Jaroslava Němcová z Aqualandu Moravia, který léčbu extrémním chladem v kryokomoře za účasti specialistů nabízí. Lidé se zde mohou procedury zúčastnit i jako skupiny.
Že si neumíte si představit stát v takto nízkých teplotách téměř úplně nazí? Skutečně to však jde. Tajemstvím je vzduch v komoře ochlazovaný tekutým dusíkem. Ten je totiž tak suchý, že je i - 110°C pro lidské tělo pocitově i fyzicky snesitelné. Po 3 minutách je procedura v boxu ukončena. Účastníci vystoupí z komory a aklimatizují se. Jejich pokožka zpravidla reaguje na terapii začervenáním a tělem se rozlévá pocit příjemného tepla. Po krátké chvíli by se měli účastníci začít aktivně pohybovat, k čemuž by mělo mít zařízení k dispozici například rotopedy.
Kryoterapie zažívá boom, pomáhá při celulitidě i po operacích
Kryoterapie je v poslední době stále vyhledávanější. Nezapříčiňuje žádný stres lidského organismu, adrenalin či hormon kortizol jej naopak snižují. Mráz navíc podněcuje celou řadu fyziologických mechanismů od analgesie přes protizánětlivý účinek až po relaxaci. Její účinky tak působí ve velmi širokém okruhu oblastí. Značnou oblibu zaznamenává s poslední době u aktivních sportovců a vyznavačů fitness života. "Nejčerstvější výsledky výzkumu účinků kryoterapie v oblasti sportu hovoří o tom, že se jedná o velice efektivní metodu, kterou se dá zvýšit výdrž i síla. Zároveň je považována za jeden z nejrychlejších způsobů regenerace, čehož se dá skvěle využít zejména po náročných sportovních aktivitách, závodech a podobně. V poslední době se také mluví o jejím pozitivním dopadu při rekonvalescenci po úrazech a zejména při potížích s klouby a páteří," potvrzuje Jana Havrdová ze Svazu aerobiku a fitness FISAF.cz. Kromě sportovců a aktivně žijících lidí je kryoterapie vhodná také pro osoby s chronickým únavovým syndromem, s oslabenou imunitou, psychickými depresemi, celulitidou, nadváhou, trpící migrénami či astmatem, pro jedince s roztroušenou sklerózou nebo třeba pro ty, kteří chtějí zlepšit hojení jizev.
Terapii chladem provozovali už v antickém Římě
Chladová terapie však není žádnou novinkou. Byla lidmi využívána již v hluboké historii. Princip ledu a studených obkladů se na poranění využíval již v antickém Římě či starém Egyptě. Ledové celotělové zábaly úspěšně propagoval v 19. století také proslulý léčitel Vincenz Priessnitz z Jesenicka.
Přesto existují lidé, pro které se jinak všestranná kryoterapie nehodí. Jsou to zejména jedinci,kteří jsou pod vlivem alkoholu či drog, osoby trpící klaustrofobií, těžkou alergií na chlad, extrémně vysokým nebo neléčeným krevním tlakem, jedince s akutním onemocněním srdce nebo pro ty, kteří prodělali v posledním půl roce závažnou chorobu. Ačkoli se nikdy neprokázalo, že by terapie byla nevhodná pro těhotné ženy, přesto ji z důvodu maximální opatrnosti a prevence lékaři gravidním ženám od 3. měsíce těhotenství nedoporučují.
Zdroj tz, redakčně upraveno
