Thajská masáž na vlastní kůži, ruce i duši (1. díl)

Vím, že teď si leckdo povzdechne, zasněně přivře oči a představí si křehkou šikmookou krásku, oblečenou pouze do nic nezakrývajících šňůrek, jak se o mě rafinovaně otírá svým naolejovaným tělem, tiše při tom vzdychá a každým dalším pohybem...

Tak takhle NE! Přesně tohle je scénář, za kterým při svých „turistických“ nájezdech do notoricky známých uliček prodejné lásky a sexuálních zážitků s oblibou vyrážejí břichatí a plešatící tatíci, žijící jinak spořádaný rodinný život ve svých evropských nebo amerických domovech. Tradiční thajská masáž (NUAD BO RARN) je od Zápaďany zdiskreditované „AB OB NUAD“ – erotické masáže, nebo spíše masáže se společnou koupelí, značně vzdálená.

Masáž je pravděpodobně jedna z nejstarších známých forem léčby. Její přirozené použití máme v sobě často zakódované už od útlého dětství. Stačí si vzpomenout na své první pády a bolístky a následné hojivé maminčiny doteky. Každá kultura si k masáži postupně vytvořila svůj vlastní, charakteristický přístup. Historické kořeny thajské masáže sahají velmi hluboko do minulosti a původ mají na Indickém poloostrově. Za zakladatele thajské masáže je obecně považován severoindický lékař Shivago Komarpaj. Jeho jméno je v Zemi úsměvů, jak bývá Thajské království někdy nazýváno, uváděno v několika různých variantách: Shivago Kumar Baj, Shevaka Komarapatr nebo přepis pálijské varianty do latinky, Jivaka Kumar Bhaccha. Doktor Shivago žil před více než 2500 lety a byl znám jako současník a přítel samotného Buddhy. Působil také jako osobní lékař krále Magadhy Bimbisara a buddhistické mnišské obce. Zmínky o jeho činnosti je možné dohledat ve starých buddhistických pálijských spisech théravády. Jde o jeden z hlavních směrů buddhismu, který dnes v Thajsku vyznává 90 % obyvatel. Shivago Komarpaj je Thajci dodnes uctíván jako Otec Doktor nebo Otec medicíny. Jeho praxe totiž kromě masážních a manipulačních technik zahrnovala znalosti staré indické lékařské nauky – ajurvédy, dietní předpisy, nebo znalosti o léčebném využití bylin a minerálů. Thajská masáž se také občas aplikuje ve spojení právě s bylinnou terapií. Dnes už se ale většinou setkáme jen s částečnou aplikací, která sestává především z parní lázně s odvarem bylin, podle účelu buď před nebo po vlastní masáži.

V tradičním thajském lékařství, je možné vysledovat čtyři základní prvky: manipulační medicínu, dietní předpisy, bylinné léčení a duchovní cvičení. Samotná masáž je ovlivněna především indickou jógínskou preventivní medicínou a čínskou léčebnou terapií. NUAD BO RARN (v překladu asi jako „starodávná masáž“) má teoretický základ v nauce o energetických liniích, procházejících lidským tělem. Tato teorie vychází z filozofie jógy, která učí, že člověk přijímá životní energii (pránu) dýcháním a potravou. Vitální energie potom proudí určitými liniemi (prána-nádí), vytvářejícími jakýsi energetický obal, doplněk fyzického těla. Tento obal, v sanskrtu nazývaný pránamaja-kóša (energetické tělo), je tvořen asi 72 000 linií. Thajská masáž využívá z tohoto počtu deset základních linií – senů, na nichž jsou rovněž umístěny nejdůležitější akupresurní body. Stejný teoretický princip se stal základem pro čínskou akupunkturu, akupresuru a nebo japonské shiatsu. Jen seny se v těchto systémech nazývají meridiány. Vliv Indie a jógy na thajskou masáž je nepopiratelný, protože se v ní mimo tlakových a akupresurních technik (prováděných prsty, lokty, koleny i chodidly) využívá ve velké míře i protahovacích a manipulačních cviků, hloubkového strečinku a terapeutických výdrží s dopomocí v pozicích, které připomínají právě některé cviky, známé jako hatha-jóga. Ne nadarmo jeden z mých učitelů s oblibou prohlašoval, že NUAD BO RARN je jóga pro líné. Myslel tím, že účinky thajské masáže, kterou klient v podstatě pasivně přijímá, jsou srovnatelné s aktivním a technicky přesným provedením náročných jógových sestav. Thajská masáž se tedy svým pojetím zásadně liší od nám známější západní, švédské masáže.

MASÁŽ NA VLASTNÍ KŮŽI
Pokud v Thajsku zavítáte na to správné místo (a tím nemyslím masážní salon pochybného hotýlku nebo takový, u kterého bliká neónové srdce a nápis „special massage“), ocitnete se v jiném světě, který vám dá zapomenout na život, pulsující v ulicích nebo na plážích. Na ulici i na pláži můžete sice thajskou masáž dostat také, ale většinou se jedná o neúplné, omezené a leckdy i začátečnické provedení; jde spíše o půlhodinový až hodinový „byznys“, určený pro uspěchané turisty. Ta pravá masáž trvá minimálně dvě hodiny, ale raději tři. To je skutečně potřebná doba k opracování všech energetických linií, k protažení a uvolnění celého těla. Zkušeně jsem tedy zavítal na jedno z těch správných míst, vybral si tu pravou tříhodinovou masáž a toho správného maséra. Hodně lidí podlehne exotice a dá přednost půvabným mladým dívkám. Ty ale většinou nemají tolik zkušeností a více než plnému soustředění a vašim pocitům se věnují společenské konverzaci v legrační angličtině. Moje volba tedy tentokrát padla na slepého maséra, o němž je známo, že má velmi rozvinuté své ostatní smysly.

Sympatická dívka mě uvedla do prostorné místnosti, kde zněla tichá instrumentální hudba. Na vyvýšeném pódiu bylo uspořádáno šest kójí, ohraničených těžkými závěsy. Podle zatažených čelních stěn a nenápadných zvuků bylo zřejmé, že nejsem jediným návštěvníkem. Dostal jsem tradiční široké kalhoty a košili a byl vyzván, abych se převlékl. Po chvilce se táž dívka vrátila se šálkem horkého zeleného čaje a s umělohmotným lavorem. Zatímco jsem v sedě popíjel čaj, dívka mi pečlivě omyla nohy v bylinné lázni. Potom jsem ulehl na čerstvě povlečenou masážní rohož a ona přivedla „mého“ slepého maséra, usadila ho k mým chodidlům a zatáhla závěs. Masér mě pozdravil, představil se a provedl krátkou meditaci. Následoval doslova koncert, na jehož konci jsem měl pocit znovuzrození.

Nejprve jemnými, ale důraznými tlaky uvolnil má chodidla a celé nohy. Potom pečlivě promasíroval chodidla a odblokoval všechny prsty. Po jednotlivých liniích mi celou škálou hmatů, tlaků a tahů opracoval lýtka a stehna ze všech stran. Následovalo několik pečlivě provedených protahovacích sestav dolních končetin a beder, přesně na hranici mých možností. Postupně jsem cítil, jak se mi kromě svalů, šlach a úponů, uvolňují i jednotlivé klouby a zvyšuje se jejich rozsah. Po změně pozice přišla na řadu velice pomalá a příjemná tlaková masáž břicha a hrudníku. To už jsem byl v příjemném útlumu, hověl jsem si ve vlastním mikrosvětě a užíval si hýčkajících rukou, které postupně rozváděly uvolnění a relaxaci do celého těla. Po opracování rukou a dlaní, se masáž přehoupla za první polovinu a na řadu se dostala zadní část mého těla. Pozornost byla věnována opět mým nohoum a já už dávno přestal sledovat škálu hmatů a cviků, někdy i trochu nepříjemných, ale zároveň velmi účinných. Záda jsem měl buď v tak strašném stavu a nebo masér usoudil, že potřebuji něco jako generálku. Provedl se mnou svoje kouzla a čáry v leže na břiše a potom ještě znovu v pozici na boku. Při protahování si pomáhal nohama, šlapal mi po zádech a natahoval mě až k prasknutí. Pravda je, že občas se nějaké to lupnutí nebo křupnutí ozvalo. To se několik obratlů po dlouhé době vrátilo na místa, kam skutečně patří. Jako kdyby to nestačilo, přišla nová sada a další nepochopitelné pozice a cviky v sedě. A potom úžasná zkušenost – relaxační masáž hlavy a obličeje, během níž se mé vědomí jednoduše odebralo na dlouhou procházku. Probudilo mě až chrápání ze sousední kóje, ve které jeden z klientů evidentně procházel podobnou fází masáže jako já. Při závěrečných akupresurních technikách se moje hlava znovu setkala s vyvenčenou myslí a tak jsem si mohl vychutnat závěrečné protažení šíje a masáž ramen. Než jsem se stačil vzpamatovat, masér mi tradičním sepnutím dlaní s mírnou úklonou poděkoval a zmizel za závěsem. Ještě chvilku jsem se lenošivě protahoval na žíněnce a užíval si nezvyklé flexibility a po převlečení jsem se odebral zaplatit účet do recepce. Jako poděkování jsem svému masérovi nechal doručit pěkný bakšiš a rovnou si objednal ještě reflexní masáž chodidel. Thajská masáž totiž vaše tělo rozmazlí tak, že se tomu nestačíte divit.

pokračování někdy příště :)

Autor:Aleš Bílý - www.pramenyzdravi.cz