Toxické úlovky

Nebezpečí, které vyplývá z konzumace masa těchto kytovců, oznámili oficiálně loni koncem listopadu hlavní hygienici Faerských ostrovů Pál Weihe a Høgni Debes Joensen. Zveřejnili výsledky rozsáhlých výzkumů nejen těchto kytovců, ale především samotných obyvatel, pro které jsou kulohlavci spolu se skopovým masem hlavní potravou.
V souvislosti s Faerskými ostrovy se většinou hovoří o lovu či dokonce vyvražďování velryb, ale ve skutečnosti jde o velké delfíny kulohlavce černé, kteří mají způsobem života a hmotností k velrybám velmi blízko. Samice kulohlavce černého dosahují délky čtyř až šesti metrů a hmotnosti 1800 kg, samci pěti až osmi metrů a hmotnosti až tři a půl tuny. Pro zvuky, které vydávají, se jim také nepřesně říká zpívající velryby. Název kulohlavci si vysloužili pro hlavu, která skutečně připomíná kouli. Takzvaný „zobák“, typický pro delfínovité, který tvoří prodloužené čelisti, kulohlavcům téměř chybí. Kulohlavci žijí v hejnech, která mají třicet, někdy sto a někdy až několik set členů.
Kulohlavec černý žije především v chladných mořích v severním Atlantiku, od Kanady po Skandinávii a Středozemní moře, nebo v chladných jižních mořích. Živí se rybami a jinými mořskými živočichy, především hlavonožci. Loví většinou společně v hejnech, kořist vystopují echolokačním systémem. Vysílají zvukové vlny, které se při dopadu na živočichy nebo předměty plující ve vodě odrazí, a kulohlavci jsou velmi přesně informováni o poloze, velikosti i rychlosti, jakou budoucí kořist plave.

Toxické látky
Podle zveřejněné zprávy má maso kulohlavců velmi vysoký obsah rtuti, DDT a PCB, takže je zdraví škodlivé, přímo toxické a pro konzumaci nepoužitelné. Přitom po celá staletí spolu se skopovým představuje základ výživy místních obyvatel. Výzkumy ukázaly, že vysoký obsah rtuti v jejich mase trvale poškozuje vývoj neuronů v lidském zárodku, likviduje imunitní schopnosti faerských dětí, vede k vysokému krevnímu tlaku, kardiovaskulárním problémům, zvýšenému výskytu Parkinsonovy choroby, a k neplodnosti.

Trocha zeměpisu
Faerské ostrovy se rozkládají v Atlantském oceánu mezi Islandem a Shetlandami. Jde o souostroví osmnácti ostrovů vytvořených v třetihorách sopečnou činností. Mají rozlohu 1399 km2 a necelých 49 tisíc obyvatel (údaj z roku 2008).
Ovcí je tam ale dvojnásobek – sto tisíc. Ovce je i ve znaku Faerských ostrovů a samotný název Faerské ostrovy znamená v překladu Ovčí ostrovy. Pobřeží lemuje množství fjordů a strmých útesů, na kterých hnízdí početné ptačí kolonie. Vlivem Golfského proudu jsou tu průměrné lednové teploty plus 3 stupně Celsia a červnové 9,2 stupně Celsia. Poněkud nadneseně se říká, že na ostrově prší celý rok, oficiálně jsou tam srážky 270 dní do roka, běžné jsou silné mlhy, které pokrývají krajinu i několik dní.

Pohled do historie
V sedmém století byly ostrovy osídleny Kelty. V osmém a devátém století je dobyli norští Vikingové. V letech 1035 až 1380 byly součástí Norska a poté spolu s Norskem připadly Dánsku. Od roku 1709 byly pod přímou správou Dánského království, za druhé světové války obsadili Faerské ostrovy Britové, aby si zajistili kontrolu nad strategickými severoatlantskými námořními trasami a zabránili německé okupaci. Od roku 1948 se ostrovy staly samosprávným společenstvím v rámci Dánského království. Mají vlastní vládu a parlament, dva stálé členy v dánském parlamentu, svou vlajku, znak, vydávají vlastní známky i bankovky.

V roce 1973 nevstoupily Faerské ostrovy spolu s Dánskem do EHS, postupně však uzavřely s Evropskou unií a řadou dalších zemí zvláštní smlouvy pro oblast rybolovu a obchodu.


Kulohlavec černý
Řád: kytovci
Podřád: ozubení (v každé čelisti mají sedm až dvanáct zubů, kterými si přidržují kluzkou kořist, zejména hlavonožce, zuby slouží jen k uchopení kořisti, ne ke žvýkání)
Čeleď: delfínovití
Pohlavní dospělost: samci v jedenáctém až dvanáctém roce, samice v šestém roce.
Doba rozmnožování: po celý rok.
Délka života: až padesát let.
Kromě kulohlavce černého existuje i kulohlavec Sieboldův, který je menší a žije v tropických vodách.
Dospělý kulohlavec černý potřebuje denně až 45 kg potravy, kulohlavec Sieboldův 35 kg.
Kulohlavec černý plave rychlostí čtyři až šest km v hodině, kulohlavec Sieboldův osm km v hodině. V případě nebezpečí dokážou vyvinout rychlost až 50 km v hodině.

Faerské ostrovy
Rozloha: 1399 km2
Počet obyvatel: necelých 49 000 (údaj z roku 2008)
Naděje na dožití: muži téměř 77 let, ženy necelých 82 let
Největší ostrov: Streymoy (Ostrov proudů)
Hlavní město: Tórshavn
Úřední jazyk: faerština (základ ve staronorštině) a dánština
Náboženství: z 95 procent luteránské


Zdroj: 100+1