Veselá parta Tři sestry zavítala s předvánoční šňůrou koncertů i do pražského paláce Akropolis. V úterý 19.12. už všude vonělo cukroví a každý se těšil na rozverný koncert. Nejdřív se mi nikam nechtělo a lístky už byly stjeně vyprodané, tak jsem to s přáteli zkusila jen tak "naslepo." Ještě jsme nějaké těsně před koncertem sehnali, ale byla to fuška, protože tam chtěl jít prostě každý. Takže tenhle neplánovaný večírek se zvrhl v dost vypečenou akci. Bohužel jsme nestihli předkapleu DeBill Heads, ale jen co jsme vešli do Akropole, slyšeli jsem uvítací píseň a chtě nechtě nás dav protlačil až pod pódium. Byla to trochu mela. Naším cílem bylo - hlavně nic zlomeného!!!
Sestry hrály víc jak dvě hodiny. Vystřídaly se tak všemožné starší i novější písně, nechyběly žádné hity. Rychlé i pomalejší věci. Nejlepší byla Modlitba pro partu, která v tu chvíli vystihla atmosféru sounáležitosti a všeobecné spokojenosti. Hudba ani texty Tří sester nejsou nějakým intelektuálním soustem, ale jsou ze života obyčejného člověka, každý z nás se v nich najde a nebo v nich pozná své okolí. Zkrátka, jsou pravdivé. Musím pochválit klub Akropolis, za jejich vynikající zvuk.
Fanouškům v prvních řadách, kteří prostě museli skákat a tančit, protože jinak by je ostatní ušlapali, rozdával pan výčepní z pódia pivo a štamprlátka na osvěžení.
Měla jsem chvíli pocit, že se asi zblázním, jak to bylo všechno tak narychlo a tak povedené, a pak se tyhle pocity zase rychle střídaly s myšlenkou, že asi umřu pod těžkými botami okolních pařičů.
Kapela si vystoupení užívala snad ještě víc, než publikum. Lou Fanánek Hagen dokonce i odhalil svoji pověstnou dřevěnou nohu, Supice zazpívala Dederon za ohlušíjícího skandování a Franta Vrána nakonec neztratil svůj plyšový penis a vše dopadlo dobře.
Létající pivní kelímky nás osvěžovaly, i z balkonu občas někdo něco vyhodil, a tak víc zmáchaní od piva než zpocení jsme usoudili, že pokud pivo léčí, budeme všichni v novém roce moc a moc zdraví... no a těch pár kopanců se taky do rána zahojí, ale skvělá nálada a pocit absolutního blaha a skvělého zážitku zůstane.
Veselé Vánoce!!!
Sestry hrály víc jak dvě hodiny. Vystřídaly se tak všemožné starší i novější písně, nechyběly žádné hity. Rychlé i pomalejší věci. Nejlepší byla Modlitba pro partu, která v tu chvíli vystihla atmosféru sounáležitosti a všeobecné spokojenosti. Hudba ani texty Tří sester nejsou nějakým intelektuálním soustem, ale jsou ze života obyčejného člověka, každý z nás se v nich najde a nebo v nich pozná své okolí. Zkrátka, jsou pravdivé. Musím pochválit klub Akropolis, za jejich vynikající zvuk.
Fanouškům v prvních řadách, kteří prostě museli skákat a tančit, protože jinak by je ostatní ušlapali, rozdával pan výčepní z pódia pivo a štamprlátka na osvěžení.
Měla jsem chvíli pocit, že se asi zblázním, jak to bylo všechno tak narychlo a tak povedené, a pak se tyhle pocity zase rychle střídaly s myšlenkou, že asi umřu pod těžkými botami okolních pařičů.
Kapela si vystoupení užívala snad ještě víc, než publikum. Lou Fanánek Hagen dokonce i odhalil svoji pověstnou dřevěnou nohu, Supice zazpívala Dederon za ohlušíjícího skandování a Franta Vrána nakonec neztratil svůj plyšový penis a vše dopadlo dobře.
Létající pivní kelímky nás osvěžovaly, i z balkonu občas někdo něco vyhodil, a tak víc zmáchaní od piva než zpocení jsme usoudili, že pokud pivo léčí, budeme všichni v novém roce moc a moc zdraví... no a těch pár kopanců se taky do rána zahojí, ale skvělá nálada a pocit absolutního blaha a skvělého zážitku zůstane.
Veselé Vánoce!!!
