Velkoplošná těžba dřeva v pralesích je problém, se kterým se potýkají prakticky všechny země v tropickém a subtropickém pásmu. Kromě zásadní likvidace biotopů a narušení fungování celého ekosystému se však ke vzniklé neradostné situaci připojují i další faktory, které celou věc ještě více komplikují. Jedním z nich je i zavlékání nepůvodních druhů. Pro řadu živočichů jsou totiž vytěžená a vyklučená území pralesa ideálním místem pro nový život. Příkladem za všechny jsou krysy obecné, které do exotických končin pod rovníkem dorazily v podpalubí plachetnic kolem roku 1600.
Krysy způsobily vyhynutí řady nelétavých ptáků na ostrovech a zdecimovaly i velké hnízdní kolonie na pobřeží. Zelené hlubiny pralesů jim ale zůstaly prozatím zapovězeny. Plnohodnotný pralesní porost totiž nepřináší krysám žádné zvláštní výhody. V jeho řídkém podrostu se nachází jen málo vhodných úkrytů a také se zde nachází silná vrstva spadaného listí. Když se po něm krysy rozběhnou, šustí a upozorňují na sebe predátory i kořist. V narušených pralesích je ale situace jiná. Podrost je tu díky zmlazení a náletům křovin z otevřených či vykácených lokalit hustší a na zemi se také nachází spousta rozkládajícího se dřeva, plného chutných larev hmyzu.
Tyto podmínky však vyhovují stejnou měrou jak původním pralesním savcům, tak i zavlečeným krysám. Ty z něj přeci jen dokáží za daných podmínek vytěžit víc. K takové situaci došlo i na Borneu, kde se výskytu krys v neprostupných pralesích i jejich narušených okrajích věnoval tým výzkumníků z londýnské Imperial College. Čtyřicítka odchycených krys byla vybavena sledovacím zařízením, stejně jako několik desítek dalších pralesních savců. Vědci následně pozorovali, zda se u hlodavců projeví nějaká výraznější preference k danému prostředí. A výsledek? „Kácení stromů vytváří mozaiku mikroprostředí, které krysy milují,“ říká Rob Ewers z londýnské Imperial College.
Jenže dobrá zpráva pro krysy, které dosud osidlovaly jen městské prostředí, znamená velmi špatné zprávy pro všechny okolo. „Domácí druhy pralesních malých savců nejsou schopny v této konkurenci o potravu a další zdroje obstát. Postupně tak z lokalit, kde se krysy usadí, mizí.“ Problém není jen v tom, že pod tlakem krys zmizí pár druhů. „Spolu s drobnými pralesními hlodavci mizí z velké rozlohy pralesů i jimi poskytované ekologické služby, jako například likvidace hmyzích škůdců a zejména pak roznos semen rostlin.“ Prales zbavený malých savců tak nemůže přirozeně zmlazovat a obnovovat svůj porost. Ewers se spolu s kolegy nyní soustředí na hledání odpovědi, co bude s „krysím pralesem“ dál.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
Tropické pralesy - hned po dřevorubcích přicházejí krysy. A škodí
29.02.2016
Když se kácí les, lítají třísky. Lidová moudrost už ale dále nezmiňuje, že ve stopách dřevorubců se často pohybují i nepůvodní hlodavci. Krysy obecné využívají vyšlapaných stezek a vyježděných silnic v tropech jako migračních tras, mezi odpadky dřevorubeckých táborů nachází svůj nový domov. A z těchto izolovaných lokalit postupně pronikají dále do narušených pralesů, kde mohou ohrozit původní savce.
