Ženeva leží v západní, dolní části Ženevského jezera, kde z něho vytéká řeka Rhona. Podle vědců se na opačném, východním konci, kde jezero leží v hlubokém horském údolí, v roce 563 sesula obrovská masa skal a kamení do rhonské delty. To následně vyvolalo tsunami po celém jezeře, přičemž v oblasti Ženevy vlna dosáhla výšky asi 8 metrů. Od místa vzniku tsunami voda do Ženevy dorazila přibližně za 70 minut. Ještě výš však dosáhla v oblasti dnešního Lausanne (13 metrů), a přibližně v místě dnešní obce Lutry dokonce 16 metrů.
Z výzkumu vyplynulo, že by bylo záhodno přesněji zjistit, jak pravděpodobné je opakování podobné události a jak by se na ni dalo připravit. "Zcela jistě k něčemu podobnému došlo i dříve a podle mě můžeme očekávat, že se to pravděpodobně stane i v budoucnu," citoval geologa Guya Simpsona, který se na výzkumu podílel, server Nature.
Existenci události vědci pod vedením Katriny Kramerové zrekonstruovali díky podrobnému prozkoumání sedimentů jezera. Zdokumentovali v nich neobvykle velikou, značně odlišnou vrstvu, která byla v průměru asi 5 metrů silná a zabírala oblast asi 50 kilometrů čtverečních. Ke jejímu uložení podle vědců došlo někdy mezi roky 381 a 612, a jelikož věděli o záznamech, které popisují katastrofu v oblasti jezera v roce 563, usoudili, že jde o pozůstatek právě této katastrofy. (Události z roku 563 se v angličtině říká Tauredunum event - pozn. aut.)
Vědci prý nejsou schopni přesně určit, jak k tsunami došlo (podle Nature nic nenasvědčuje tomu, že by příčinou mohlo být zemětřesení), nicméně nabízejí teorii, podle níž došlo v ústí Rhony do jezera k obrovskému zřícení skal, které rozpohybovaly sedimenty, jež byly v horní části jezera nahromaděné. Takový průběh událostí by mohl zvednout vlnu a rovněž "přesunout" obrovské množství sedimentu ke středu jezera, kde ho vědci objevili. K simulaci vlny vědci použili počítačový model.
Podle vědců se daly na dně jezera rozpoznat i další jednolité vrstvy sedimentu, které se tam usadily v posledních 10 000 letech. Zatím ale prý není možné odpovědět na otázku, zda rovněž způsobily tsunami.
Katastrofa z roku 563 je známá díky tomu, že o ní existují písemné záznamy. Ve své kronice o ní píše aventinský biskup Marius (Aventicum bylo největší římské město na území současného Švýcarska). Zmiňuje se o ní rovněž Řehoř z Tours, jehož Kronika Franků vyšla i v českém překladu. Podle jeho podání bylo nejdříve víc než šedesát dní slyšet podivné zvuky a pak se náhle oddělilo celé úbočí hory a s lidmi, kostely a domy se sesulo do údolí. Přehradilo ho, takže voda začala v údolí stoupat a zaplavovala výše položený majetek proti proudu řeky. Nakonec ale voda provalila bariéru a masa vody pak vtrhla do oblasti jezera a v Ženevě dokonce překonala hradby města.
Ženeva přitom tenkrát neležela tak blízko u řeky, jako je tomu dnes, kdy je rozložena přímo u řeky. Právě proto by i případné opakování podobné události mohlo mít ještě katastrofálnější důsledky.
Původní článek Giant Lake Geneva tsunami in AD 563 byl na webu Nature Geoscience zveřejněn 28. října 2012. Podrobně o něm pojednává server Nature v článku Ancient tsunami devastated Lake Geneva shoreline. Je u něho i mapa s modelovaným postupem vlny.
Zdroj: Ekolist.cz
