Když jsem si na vašem webu pročítala několik článků, dospěla jsem k názoru, že musíte mít jakousi sběrnu a tu pravidelně třídit na pravá UFO a nepravá. Dá hodně práce určit původ různých světýlek, fleků a podivných objektů na fotografii?
Ano, ta „sběrna“ se nazývá projekt Záře. V něm se zabýváme sbíráním informací o různých nevysvětlitelných jevech, jejich tříděním a katalogizací a nakonec i konzultacemi s vědeckými odborníky a institucemi (např. astronomy, meteorology, Řízení letového provozu apod.). Na základě jejich vyjádření pak rozdělujeme UFO do tří kategorií: identifikované objekty – tedy ty případy, u kterých se podařilo najít nějaké vysvětlení (jako např. světla z diskoték, jasné meteory, balony, letadla apod.). Ve statistikách to bývá kolem 40%. Tzv. UFO z nedostatku informací – čili případy, kde se nám nepodařilo sehnat dostatek podkladů, aby bylo možné je nějak vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že svědkem je dosti často pouze jedna osoba, většinou navíc překvapená a nepřipravená ihned přesně zaznamenat všechny potřebné informace, spadne do této kategorie obvykle celá polovina zaznamenaných pozorování. A pravá UFO, nebo přesněji „neidentifikovatelné létající objekty“ – to jsou případy, kdy i při relativním dostatku informací nelze najít vysvětlení. Ve statistikách zahrnují asi 8 až 10%.
Máte pravdu, že to někdy dá hodně práce. Naše činnost ale není profesionální – jsme amatéři a řešení těchto hádanek patří k našemu koníčku a výplni volného času. Je to sice dosti náročný, ale velmi obohacující koníček, zadostiučinění nám přinášejí nejen vyřešené případy, ale i ten krásný nádech tajemna, který jej provází.
Jak byste charakterizoval dnešního ufologa a toho, dejme tomu, působícího před třiceti lety?
Před třiceti lety byla ufologie někde úplně jinde a hlavně – u nás prakticky neexistovala. O UFO se vyjadřovali pouze renomovaní vědečtí odborníci a navíc se tu tvrdilo, že celý humbuk kolem UFO je především záležitost „západu“. Možnost založit ufologický spolek nepřicházela vůbec v úvahu.
Ale je tu ještě jedna výrazná změna, ke které došlo v průběhu 90. let. Dnešní ufolog stráví 90% času u počítače, hledá informace na internetu, komunikuje s ostatními a katalogizuje své poznatky na PC. Naše „doba počítačová“ a hlavně internet posunuly i toto amatérské bádání nesmírně dopředu, potřebné informace získáte během pár sekund, můžete porovnávat své výsledky s kýmkoli ve světě, a tak si ušetřit spoustu omylů a objevování už objeveného.
Viděl jste vy osobně nějaké UFO? Kdy a kde?
Bohužel neviděl, tedy neviděl takové, které by se po několika sekundách neproměnilo v IFO, tedy objekt identifikovaný. Ale zato jsem mluvil už s tisícovkami lidí, kteří opravdu něco nevysvětlitelného viděli.
Věříte, že v budoucnosti se budou plnit noviny a časopisy popisem návštěv a návštěvníků z jiných planet? Chtěl byste se toho dožít?
Věřím. Nebo spíš – přeji si to a nepovažuji to za vyloučené. Ovšem zároveň jsem trochu skeptický. Nikoliv však k možnosti výskytu inteligentního života ve vesmíru. Dokonce si myslím, že problém nebude ani v dopravě na mezihvězdné vzdálenosti. Nejsem sice vědec, ale vím, že vědci už mnohokrát překročili hranice toho, co považovali za nedosažitelné. Jednou na nějaký způsob přijdou. Já jsem spíš skeptický k tomu, zda vůbec budeme schopni s mimozemšťany komunikovat. Co když budou naprosto odlišní? Nemyslím po fyzické nebo chemické stránce. Mluvím o způsobu myšlení, způsobu existence. Co když budou tolik odlišní, že až na ně někdy ve vesmíru narazíme, vůbec nepoznáme, že jde o ten vytoužený kontakt. Máme zafixované pojmy dobra a zla, ale to jsou pojmy vytvořené pouze z pohledu nás lidí – jak tomu bude u jiných bytostí? Myslím si, že tohle budou možná závažnější problémy, než ty technické, jako mezihvězdná doprava nebo způsob komunikace.
Jste vedoucím projektu „Záře“. Co tento program hlavně zahrnuje?
Projekt Záře jsme založili v roce 1992, když jsme zjistili, že i lidé v naší zemi velmi často pozorují objekty nebo jevy, které lze označit jako UFO. Byla to také reakce na to, že u nás začala vycházet ufologická literatura, která, mírně řečeno, ne vždy přinášela objektivní informace. Rozhodli jsme se tedy zabývat se UFO (a postupně dalšími záhadami) v rámci naší republiky. To přináší výhodu, kdy jsme schopni si ověřovat informace i na místě a pracovat tak s informacemi z první ruky. Snažíme se o racionální a objektivní přístup k této problematice. Například u pozorování UFO nelze předjímat nějaké vysvětlení. Naše vyjádření končí ve chvíli, kdy se ukáže, že objekt je zařazen do kategorie skutečných UFO (neidentifikovatelné). O co by mohlo jít? Existuje asi 17 základních hypotéz, co všechno by se mohlo skrývat za zkratkou UFO. Od dosud neznámých přírodních jevů, přes utajované zbraně či projevy superorganizmu planety Země (teorie Gaia) až po hypotézy „návštěvnické,“ mezi nimiž je i ta nejdiskutovanější a nejznámější – ET hypotéza, tedy návštěva mimozemšťanů zde na Zemi.
Kromě problematiky UFO se však zabýváme i dalšími záhadnými jevy, jako jsou např. obrazce v obilí, spontánní uhoření lidí, nebo různé historické záhady.
Jakou záhadu v současnosti řešíte?
V současné době řešíme jeden soubor krásných záhad, které v sobě skrývá jihočeský hrad Zvíkov. V korunní síni jeho věže Markomanky dochází k podivným jevům spojeným se selháváním elektroniky, vybíjením baterií a podobných pocitů návštěvníků. Co se tu děje? Souvisí to s nějakým neznámým přírodním jevem? A nejde tu jen o tuto záhadu. Věž je opatřena záhadnými znaky na žulových kamenech, z kterých je postavena. Jsou to opravdu všechno kamenické značky? Nebo runy, jak praví lidová vyprávění? Nebo snad tvoří nějaký nápis? Z věže prý vede tajná chodba až ke kapličce u sv. Anny asi 3 km odtud, kterou dosud nikdo nenašel. A jak je vlastně věž Markomanka, nejstarší součást hradu, stará? Zkrátka, je tam soustředěno dost záhad na to, abychom se na tento krásný hrad v krásném prostředí soustředili.
Bylo vidět UFO v loňském roce v České republice? Kde? Kdo ho zahlédl?
V loňském roce jsme obdrželi 57 hlášení o pozorování UFO v Čechách. Je to obvyklé číslo, podíváte-li se do naší (i když poněkud zastaralé) statistiky na našich stránkách.
Webové stránky projektu Záře a zdroj fotografií: http://www.ufo.cz/zare
Ano, ta „sběrna“ se nazývá projekt Záře. V něm se zabýváme sbíráním informací o různých nevysvětlitelných jevech, jejich tříděním a katalogizací a nakonec i konzultacemi s vědeckými odborníky a institucemi (např. astronomy, meteorology, Řízení letového provozu apod.). Na základě jejich vyjádření pak rozdělujeme UFO do tří kategorií: identifikované objekty – tedy ty případy, u kterých se podařilo najít nějaké vysvětlení (jako např. světla z diskoték, jasné meteory, balony, letadla apod.). Ve statistikách to bývá kolem 40%. Tzv. UFO z nedostatku informací – čili případy, kde se nám nepodařilo sehnat dostatek podkladů, aby bylo možné je nějak vyhodnotit. Vzhledem k tomu, že svědkem je dosti často pouze jedna osoba, většinou navíc překvapená a nepřipravená ihned přesně zaznamenat všechny potřebné informace, spadne do této kategorie obvykle celá polovina zaznamenaných pozorování. A pravá UFO, nebo přesněji „neidentifikovatelné létající objekty“ – to jsou případy, kdy i při relativním dostatku informací nelze najít vysvětlení. Ve statistikách zahrnují asi 8 až 10%.
Máte pravdu, že to někdy dá hodně práce. Naše činnost ale není profesionální – jsme amatéři a řešení těchto hádanek patří k našemu koníčku a výplni volného času. Je to sice dosti náročný, ale velmi obohacující koníček, zadostiučinění nám přinášejí nejen vyřešené případy, ale i ten krásný nádech tajemna, který jej provází.
Jak byste charakterizoval dnešního ufologa a toho, dejme tomu, působícího před třiceti lety?
Před třiceti lety byla ufologie někde úplně jinde a hlavně – u nás prakticky neexistovala. O UFO se vyjadřovali pouze renomovaní vědečtí odborníci a navíc se tu tvrdilo, že celý humbuk kolem UFO je především záležitost „západu“. Možnost založit ufologický spolek nepřicházela vůbec v úvahu.
Ale je tu ještě jedna výrazná změna, ke které došlo v průběhu 90. let. Dnešní ufolog stráví 90% času u počítače, hledá informace na internetu, komunikuje s ostatními a katalogizuje své poznatky na PC. Naše „doba počítačová“ a hlavně internet posunuly i toto amatérské bádání nesmírně dopředu, potřebné informace získáte během pár sekund, můžete porovnávat své výsledky s kýmkoli ve světě, a tak si ušetřit spoustu omylů a objevování už objeveného.
Viděl jste vy osobně nějaké UFO? Kdy a kde?
Bohužel neviděl, tedy neviděl takové, které by se po několika sekundách neproměnilo v IFO, tedy objekt identifikovaný. Ale zato jsem mluvil už s tisícovkami lidí, kteří opravdu něco nevysvětlitelného viděli.
Věříte, že v budoucnosti se budou plnit noviny a časopisy popisem návštěv a návštěvníků z jiných planet? Chtěl byste se toho dožít?
Věřím. Nebo spíš – přeji si to a nepovažuji to za vyloučené. Ovšem zároveň jsem trochu skeptický. Nikoliv však k možnosti výskytu inteligentního života ve vesmíru. Dokonce si myslím, že problém nebude ani v dopravě na mezihvězdné vzdálenosti. Nejsem sice vědec, ale vím, že vědci už mnohokrát překročili hranice toho, co považovali za nedosažitelné. Jednou na nějaký způsob přijdou. Já jsem spíš skeptický k tomu, zda vůbec budeme schopni s mimozemšťany komunikovat. Co když budou naprosto odlišní? Nemyslím po fyzické nebo chemické stránce. Mluvím o způsobu myšlení, způsobu existence. Co když budou tolik odlišní, že až na ně někdy ve vesmíru narazíme, vůbec nepoznáme, že jde o ten vytoužený kontakt. Máme zafixované pojmy dobra a zla, ale to jsou pojmy vytvořené pouze z pohledu nás lidí – jak tomu bude u jiných bytostí? Myslím si, že tohle budou možná závažnější problémy, než ty technické, jako mezihvězdná doprava nebo způsob komunikace.
Jste vedoucím projektu „Záře“. Co tento program hlavně zahrnuje?
Projekt Záře jsme založili v roce 1992, když jsme zjistili, že i lidé v naší zemi velmi často pozorují objekty nebo jevy, které lze označit jako UFO. Byla to také reakce na to, že u nás začala vycházet ufologická literatura, která, mírně řečeno, ne vždy přinášela objektivní informace. Rozhodli jsme se tedy zabývat se UFO (a postupně dalšími záhadami) v rámci naší republiky. To přináší výhodu, kdy jsme schopni si ověřovat informace i na místě a pracovat tak s informacemi z první ruky. Snažíme se o racionální a objektivní přístup k této problematice. Například u pozorování UFO nelze předjímat nějaké vysvětlení. Naše vyjádření končí ve chvíli, kdy se ukáže, že objekt je zařazen do kategorie skutečných UFO (neidentifikovatelné). O co by mohlo jít? Existuje asi 17 základních hypotéz, co všechno by se mohlo skrývat za zkratkou UFO. Od dosud neznámých přírodních jevů, přes utajované zbraně či projevy superorganizmu planety Země (teorie Gaia) až po hypotézy „návštěvnické,“ mezi nimiž je i ta nejdiskutovanější a nejznámější – ET hypotéza, tedy návštěva mimozemšťanů zde na Zemi.
Kromě problematiky UFO se však zabýváme i dalšími záhadnými jevy, jako jsou např. obrazce v obilí, spontánní uhoření lidí, nebo různé historické záhady.
Jakou záhadu v současnosti řešíte?
V současné době řešíme jeden soubor krásných záhad, které v sobě skrývá jihočeský hrad Zvíkov. V korunní síni jeho věže Markomanky dochází k podivným jevům spojeným se selháváním elektroniky, vybíjením baterií a podobných pocitů návštěvníků. Co se tu děje? Souvisí to s nějakým neznámým přírodním jevem? A nejde tu jen o tuto záhadu. Věž je opatřena záhadnými znaky na žulových kamenech, z kterých je postavena. Jsou to opravdu všechno kamenické značky? Nebo runy, jak praví lidová vyprávění? Nebo snad tvoří nějaký nápis? Z věže prý vede tajná chodba až ke kapličce u sv. Anny asi 3 km odtud, kterou dosud nikdo nenašel. A jak je vlastně věž Markomanka, nejstarší součást hradu, stará? Zkrátka, je tam soustředěno dost záhad na to, abychom se na tento krásný hrad v krásném prostředí soustředili.
Bylo vidět UFO v loňském roce v České republice? Kde? Kdo ho zahlédl?
V loňském roce jsme obdrželi 57 hlášení o pozorování UFO v Čechách. Je to obvyklé číslo, podíváte-li se do naší (i když poněkud zastaralé) statistiky na našich stránkách.
Webové stránky projektu Záře a zdroj fotografií: http://www.ufo.cz/zare
