„Po celé měsíce byli obyvatelé Severní Dakoty rozděleni vzájemnými postoji vůči ropovodu,“ nechala se slyšet Heitkampová. „Ale teď už víme, že stavba bude pokračovat.“ Neklamným signálem je prý fakt, že stávající vedení stavitelské divize Army Corps pověřilo své inženýry k připravení podkladů pro tzv. easment, který je legislativním ekvivalentem našeho českého věcného břemena. Jako právní nástroj může easment posloužit k oprávnění specifického způsobu využití či vstupu na cizí pozemek. Tento postup nijak nezbavuje původního majitele vlastnických práv k pozemku, ale (pokud bychom se přidrželi českého výkladu) ukládá mu jisté břemeno, které musí strpět. Příkladem může být třeba vedení vysokého napětí, táhnoucí se nad vaším pozemkem. Vaše právo hospodařit na pozemku technicky zůstává nedotčeno, ale už tu nesmíte pěstovat stromy takové výšky, které by zasahovaly do vedení. A podobná právní úprava by zřejmě měla být užita i v případě kritického bodu ropovodu DAL-P.
Zdroj nekonkrétních pokynů pro dostavbu vychází z Bílého domu. Americký prezident Donald Trump sice nenařizuje pověřenému stavebnímu odboru Army Corps of Engineers okamžitou dostavbu, ale vyžádal si prošetření možností urychlené realizace. Týkají se nejen DAL-P, který loni rozbouřil celé Spojené státy, ale i pro životní prostředí mnohem závažnějšího ropovodu Keystone XL, který by měl přivádět ropu z Kanady do Nebrasky. A pochopitelně, že Trumpův požadavek na „odstranění legislativních bariér“ je nejspíš správně vykládán jako fáze předcházející blízkému zahájení pokračovacích stavebních prací. Stavitelská divize Army Corps se tak díky podpoře prezidentské kanceláře pravděpodobně vyváže z povinnosti zpracovat tzv. studii o dopadu záměru na životní prostředí (environmental impact study, EIS), kterou jí uložila administrativa Trumpova předchůdce Obamy.
EIS, jejíž vytvoření by vzhledem k náročnosti a rozsahu celého projektu DAL-P trvalo celé měsíce, přitom mělo prošetřit alternativní a nekonfliktní trasy ropovodu. Toho, že bude EIS při nynějším řešení zcela opomenut, se obává i Dave Archambault II., vedoucí představitel protestujících indiánů u rezervace Standing Rock. Zvláště se ho přitom dotýká, že k nevysvětlené a svévolné změně v původním plánu došlo jen prostou záměnou prvního muže ve vedení země. „Stojíme tu, stále připraveni bojovat proti čistě korporátním zájmům, vydávaných za snahu vlády o zdraví a blahobyt milionů Američanů,“ vzkazuje do Bílého domu. Proti případnému legislativnímu vyjmutí půdy či easmentu se hodlá spolu s celým kmenem bránit u soudu. Jeho výsledek je přitom nejistý.
O to jistěji působí Kelcy Warren, šéfmanažer společnosti Energy Transfer Partners, provozovatel ropovodu. V rozhovoru pro NBC News prohlásil, že si je stoprocentně jist, že prezidentská administrativa nakonec projekt DAL-P schválí. „Z ropovodu o délce 1886 kilometrů je 84 % hotovo, a práce se na měsíc zastavila jen kvůli 300 metrům,“ dodává.
V reakci na pokyn amerického prezidenta Donalda Trumpa k „odstranění legislativních překážek“ brzdících dostavbu ropovodu DAL-P sestavil deník New York Times přehled konfliktních zón po jeho celé délce. Ropovod dlouhý 1886 překonává stovky vodních toků, ale jen některé úseky jsou považovány za rizikové.
Ve 22 případech je proto zahlouben a vede pod nimi. Hned prvním konfliktním místem je oblast, která byla v roce 1851 přiřknuta tzv. Smlouvou z Fort Laramie Siouxům, aby jim později bylo zabavena. Jen kus odtud měla vést alternativní trasa, která však mohla ohrozit vodní zdroje pro město Bismarck. Proto byl zachován původní plán, který by v tříkilometrovém úseku vedl ropu na dohled hranic indiánské rezervace u Standing Rock. K přeložce (a prodloužení délky ropovodu o dvě míle) došlo i jižněji, u James River. Lidé se tu obávali znečištění tří navazujících vodních zdrojů. U města Sioux Falls bylo také zapotřebí sáhnout do plánů. DAL-P by zde totiž vedl přes nezpevněnou skládku odpadů. Mezi iowskými městy Rock River a Mount Sterling vede ropovod přes parcely patřící dvěma stovkám majitelů. Sedmnáct z nich se dnes, po dokončení výstavby, se státem Iowa soudí.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
USA: Dostavba pozastaveného dakotského ropovodu bude patrně pokračovat
06.02.2017
Dnes již bývalý prezident USA Barack Obama pozastavil záměr dostavby ropovodu Dakota Access Pipeline (DAL-P) přes indiánská území. Jak ale informuje zpravodajský server NBC, stavba ropovodu pravděpodobně nakonec obdrží potřebné povolení k finální realizaci. Zdrojem této informace je severodakotská senátorka za Demokratickou stranu Heidi Heitkampová. O celé věci prý už byl zpraven americký Kongres, ale oficiální stanovisko dosud nebylo vydáno. Indiáni se stavbou nesouhlasí.
