Jen málokdo si les spojí s potenciálním místem úrazu a obtížným poskytováním první pomoci. Ale i to někdy patří k pobytu v přírodě. V takovém případě je dobré vědět, jak si umět poradit i v neobvyklých situacích – bez pomůcek a třeba i bez možnosti přivolat hned pomoc.
Co dělat, když už k úrazu dojde?
Často dochází k různým druhům poranění, nejčastěji k vymknutím, zhmožděním nebo zlomeninám. V horším případě společně s krvácením nebo úrazem hlavy s poruchou vědomí. V takové situaci závisí na včasném a správném poskytnutí první pomoci zdraví a život postiženého úrazem. Co dělat, když k úrazu dojde mimo civilizaci?
Pokud není možné ošetření na místě, aby mohl postižený dojít do místa pomoci, je třeba zavolat záchrannou službu a pokusit se udat co nejlépe a nejpřesněji místo úrazu. V případě nouze mohou záchranné složky telefon lokalizovat. Kamenem úrazu je nedostatek mobilního signálu nebo vybitý telefon – nebo žádný telefon, což už je ale v dnešní době snad téměř nezodpovědnost. V horách lze signalizovat tíseň dohodnutými světelnými signály.
Při ošetření začínáme protišokovými opatřeními: teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti a transport.
Pokud je účastníků skupiny více, lze zvážit jednoho člena vyslat přivolat pomoc. Ostatní mohou zatím zraněného transportovat k místu pomoci. Tady už záleží na individuálních okolnostech.
Je-li místo úrazu odlehlé, je dobré pokusit se postiženého přesunout k cestě, ploše vhodné k přistání vrtulníku a podobně.
Je zapotřebí improvizovat. Větve poslouží jako dlaha, tričko se dá roztrhat na pruhy a provizorní dlahy jimi fixovat.
Nejlepší první pomocí je prevence
Kdo je připraven, není překvapen. Toto pořekadlo platí i pro výlety do lesa a do přírody.
Osamělé putování má svoje kouzlo, ale z hlediska bezpečnosti je lepší vyrážet na výlety ve skupině.
Nevyplatí se přeceňovat vlastní schopnosti a terén.
Nezbytnými pomůckami jsou mimo jiné funkční mobilní telefon (případně s náhradní baterií), svítilna, zápalky, náhradní teplé oblečení, lékárnička s obvazy, pro alergiky léky pro případ akutního alergického záchvatu, doklady a dostatek peněz, zdroj energie, tekutiny, nůž, vhodná nádoba, hrnek a příbor. Další potřeby pochopitelně podle konkrétního terénu a ročního období (hory, moře, zima, …).
Ani myšlenka tzv. krabičky první záchrany neztratila nic na aktuálnosti.
Obsah se možná trochu změnil, ale i tak může skvěle posloužit!
Zdroj: Hojení ran.cz