Dne 9. října 2006 byla nesmírně vzácná soška vyzvednuta ze sejfu Moravského zemského muzea v Brně a za přísných bezpečnostních opatření transportována do Prahy. Zde mohla být Věstonická Venuše již 11. října obdivována zvědavými návštěvníky…
"Soška nalezne místo v trezorové vitríně, vyrobené speciálně pro tuto expozici, která je naším hlavním výstavním projektem roku. Pojištěna je na jeden milion korun. Jak už to u podobných skvostů bývá, jde pouze o fiktivní částku. Unikátní předměty, pokud by byly zničeny, totiž nelze nahradit," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Podle kurátorky výstavy Blanky Kreibichové není běžné, aby Věstonická Venuše byla z Brna půjčována na výstavy. "Proto je to pro nás veliký svátek. V novém tisíciletí ještě neopustila trezorový sejf Moravského zemského muzea a počet zápůjček v minulém století by se dal spočítat na prstech jedné ruky," prozradila.
Věstonická Venuše (symbol plodnosti) byla vymodelována z hlíny a následně vypálena v období střední části mladého paleolitu, tedy zhruba před 30-20 000 lety. Nalezena byla dne 13. července 1925 týmem archeologa a speleologa Karla Absolona na bývalém sídlišti lovců mamutů na území Jižní Moravy. Konkrétně šlo o lokalitu mezi obcemi Pavlov a Dolní Věstonice (tyto se dnes nachází v blízkosti vodních nádrží Nové Mlýny).
Až do počátku 20. století se předpokládalo, že lidé žijící v období středního paleolitu neznali keramiku ani způsob její výroby. Objev tuto domněnku vyvrátil a figurka Věstonické Venuše je dnes považována za vůbec nejstarší keramickou lidskou sošku na světě.
Období lovců mamutů, které uvedl ve známost Eduard Štorch svojí dodnes velice čtivou knihou, spadá do střední části mladého paleolitu. Jedná se o éru absolutně největšího rozmachu paleolitické civilizace. Středem tehdejšího kulturního světa se stal region Moravy, Rakouska a Slezska. Již nikdy poté neurčovala tato oblast vývoj tak významně, jako v tomto období. Celá kultura dostala jméno podle moravské lokality - pavlovién.
Vzhledem k tomu, že velká část nálezů této skvělé kultury pochází z území našeho státu, snaží se muzeum představit nálezy z uvedeného období české i světové veřejnosti. V České republice se nalézají takové lokality jako Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Pavlov a Petřkovice, kde je v současnosti doložena výroba nejstarší keramiky na světě, tkaní nejstarších tkanin, výroba uměleckých předmětů výjimečných kvalit a velice složitý duchovní život s doklady šamanismu a dalších specializovaných druhů lidského konání.
Výstava je založena na prezentaci nejkvalitnějších uměleckých děl a předmětů denní potřeby tak, aby mohla být celá společnost představena ve své komplexnosti. Zajímavým poutačem výstavy jsou modely v životní velikosti z Centra experimentální archeologie ve Všestarech u Hradce Králové. Lze shlédnout rekonstrukce jak zvířat a lidí, tak i jejich pracovních nástrojů a obydlí. Jsou zde prezentovány také výsledky antropologického průzkumu kosterních pozůstatků našich gravettienských předků. Velká pozornost je například věnována slavnému "trojhrobu" z Dolních Věstonic. Obrazové rekonstrukce od malíře Libora Baláka byly vytvořeny na základě nejnovějších vědeckých teorií a archeologických nálezů.
Expozice se nachází ve třech hlavních výstavních sálech 1. patra budovy Národního muzea na Václavském náměstí a je koncipována do tří logicky i fakticky oddělených částí:
1. vstup - duchovní svět a umění
2. boční sál - přírodní svět, lov a získávání obživy
3. boční sál - svět domova - obydlí a život vesnice
Výstava "Lovci mamutů" představuje komplexní společnost a přírodu doby, která patří mezi kulturní vrcholy historie střední Evropy, přičemž seznamuje s magií a rituály, životem i smrtí našich předků. Celou expozici prolínají speciální světelné a zvukové produkce evokující život v dávnověku.
Unikátní akci (velmi vhodnou také pro rodiny s dětmi) doplňují doprovodné programy. Otevřeno je, až na malé výjimky, denně a jistě Vás rovněž potěší příznivé ceny vstupenek…
Zdroj: www.nm.cz
