Tělo je vývojově předurčeno, aby fyzicky reagovalo na stres – chrání se tak před ohrožením a nebezpečími různého druhu. V současném pojetí života toto ohrožení představuje například pracovní zátěž, velké množství různých povinností, zodpovědnost, osobní vztahy, ale i náročné životní situace.
Rychlá akce
Pokud se tělo ocitne v krátkodobém ohrožení (můžete si ho představit třeba jako hrozbu napadení nebo jednorázový těžký pracovní úkol), nastartuje se několik pochodů:
Část mozku zvaná hypotalamus spustí „alarm“ a aktivuje hormonální a nervové reakce.
Nadledviny, žlázy poblíž ledvin, dostanou pokyn k uvolňování hormonů – například adrenalinu a kortizolu.
Adrenalin zrychlí tep, zvýší krevní tlak a aktivuje organismus k akci.
Kortizol pozvedne hladinu cukru v krvi a podpoří celkovou schopnost těla reagovat na zátěžovou situaci.
Jakmile hrozba pomine, hladiny hormonů se vrátí do normálu, sníží se rychlost srdeční frekvence a obnoví se běžné fungování organismu.
Stálá pohotovost vyčerpává
Je-li stres dlouhodobý a tělo se kvůli němu nachází „ve střehu“ trvale, hladina kortizolu zůstává vysoká a narušuje mnoho přirozených procesů. To může způsobit problémy, jako jsou:
srdeční onemocnění,
bolesti hlavy,
narušené zažívání,
deprese,
potíže se spánkem,
nadváha,
zhoršené soustředění.
Od paniky do klidu
Reakci organismu na zátěžové situace ovlivňují mimo jiné dědičnost či dosavadní zkušenosti a zážitky. Právě geny se částečně podílejí na tom, jak silná bude tělesná odezva na dlouhodobé vypětí. Nemalou roli hraje i to, s jak náročnými situacemi jste se museli v minulosti vypořádávat a jak obecně přijímáte jednotlivé stresové momenty, které k životu patří. Jak svůj organismus chránit?
Zkuste si uvědomit, jaké situace a okolnosti vás stresují, a aktivně jim předcházejte.
Nezapomínejte na dostatek odpočinku a spánku.
Tělo bude v náročných situacích reagovat lépe, pokud je v dobré fyzické kondici – pravidelné cvičení a kvalitní strava proto mají význam.
Udržujte „zdravé“ vztahy s okolím a věnujte část energie i koníčkům, nejen povinnostem.
Autor článku: Mgr. Petra Kováčová
Zdroj: U lékaře.cz
