Zpěvačka Vlasta Grycová patří k nejvýznamnějším lidovým zpěvačkám na Moravě a má za sebou bohatou kariéru, v níž má své místo nejen účinkování se slavným Hradišťanem Jaroslava Staňka, uherskobrodskou cimbálovou muzikou Olšava, ale i dlouholetá spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, která trvá do dnešních dnů.
Toto CD Cimbálové muziky Vlasty Grycové má být oslavou životního jubilea zpěvačky a poděkováním za roky společného muzikantského života. Kapela vznikla v roce 1995 jako dětská hudecká muzika Husličky. V roce 2004 cimbálová muzika vydala spolu s Vlastou Grycovou, ženským a mužským sborem ze Strání CD Pod Javorinú. Nyní se kapela rozhodla, při křtu tohoto alba, přijmout nový název Cimbálová muzika Vlasty Grycové.
Výraznou měrou na nahrávce znějí hlasy ženského sboru Netáta a to hned v pěti skladbách. A některé z jejích členek mají vedle Vlasty Grycové svoje sólové party. Ve třech skladbách zazní i mužské hlasy, o které se podělili Pavel Popelka, Lubomír Málek a Daniel Bruštík. Nahrávalo se v Uherském Brodě pod dohledem Tomáše Komárka.
Ukázky z CD zde
BIO
Vlasta Grycová je opravdovou zpěváckou legendou; známe ji především jako osobitou, nenapodobitelnou interpretkou balad a milostných písní uherskobrodských, hradišťských, kopaničářských a především straňanských. Profesí malířka skla podědila hudební talent po své mamince Alžbětě Končitíkové (1913-1999). Veřejně vystupovat začala už jako dítě ve straňanském souboru Javorina, kde si ji roku 1957 vyhlédli pro Hradišťan Jaroslavové Čech a Staněk; rokem 1972 začala její trvalá spolupráce s uherskobrodskou Olšavou. Tehdy také nahrála první z celé řady snímků s BROLNem v Československém rozhlase v Brně. Trvale spolupracovala s CM Jaroslava Čecha a CM Viléma Zahradníka z Uherského Hradiště. Své první samostatné album Písně moravsko-slovenského pomezí nahrála pro Supraphon v roce 1985. Její následovnicí v rodinné muzikantské tradici je dcera Anička Přikrylová (učitelka hry na housle a primáška CM Vlasty Grycové) spolu se svými dcerami, houslistkou Veronikou Přikrylovou a basistkou Helenou Přikrylovou-Milanovou. S jejich zprvu rodinnou muzikou nazpívala Vlasta Grycová v roce 2003 svůj zpěvácký portrét Pod Javorinú – Lidové písně ze Strání. Hostovala na nahrávkách CM Olšava (mj. Kytice z Uherskobrodska, 1998), účinkovala v hudebních pořadech České televize (mj. film Zpěvačky z pomezí, také Zpívánky, Vonička z domova). V rodné obci spoluzaložila Ženský pěvecký sbor (dnes Netáta), se kterým si zazpívala už na albu Pod Javorinú.
Vlasta Grycová je nesmírně inspirativní hned v několika ohledech: má stále výbornou paměť na písňové texty, a nejen na ty dlouhé baladické; je-li zapotřebí, vyhledá ve svém vnitřním zpěvníku patřičnou melodii pro konkrétní příležitost. Spolupráce s kapelou a s ostatními zpěváky je pro ni stejně přirozená jako samozřejmá bezprostřednost při navázání kontaktu s publikem. A legendou je nejen živoucí, ale též pořádně živelnou: o generaci až dvě mladší zpěvačky Netáty i muzikanti domovské i hostitelských kapel mají co dělat, aby jí stačili nasazením, vytrvalostí i vitalitou na pódiu i mimo ně. Zpěv je pro ni samozřejmou součástí života, projevem lásky k lidem, k životu.
Zdroj: tz Indies Scope
