V pařížských veřejných knihovnách byl nedávno na čas odpojen provoz bezdrátového připojení k internetu wi-fi. Důvodem byly stížnosti zaměstnanců na zdravotní potíže, které nastaly po zavedení této služby. Loni v listopadu vyhrál jeden zemědělec soudní spor s elektrárenskou společností RTE patřící pod gigant EDF, v němž prokázal, že záření vydávané vysokým napětím může být nebezpečné pro člověka i pro chovaná zvířata. Obyvatelé domů, na jejichž střechy byly umístěny antény šířící signál mobilních telefonů, se často soudí s operátory. Objevují se hlasy vybízející k opatrnosti při používání technologií, jejichž dopady na zdraví zatím nebyly přesně objasněny.
Škodí, nebo neškodí?
Studie na téma vlivu elektromagnetického záření na člověka dopadají nejednoznačně. Příčinou je už jen různost frekvencí, které nás dnes obklopují, i škála případných možných škodlivých následků. Často bývá zmiňováno zahřívání tkání lidského těla signálem mobilního telefonu. Vlny elektromagnetického pole částečně procházejí lidským tělem, částečně jsou jím pohlcovány. V těle dochází k pohybu nabitých částic, jinak řečeno ke vzniku elektrického proudu. Vlny, které odevzdají svou energii, tělo zahřívají. Na tomto principu funguje třeba mikrovlnná trouba.
Tepelné působení elektromagnetických vln je to jediné, na čem se odborníci shodnou. Zda a jak se toto teplo odráží na lidském zdraví, je dodnes předmětem sporů. Je zřejmé, že při vyšších než přirozených teplotách může docházet například ke změnám bílkovin podobným těm, které se odehrají ve slepičím vejci vařeném ve vodě. Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením ICNIRP proto stanovila doporučené limity pro pohlcování záření různými částmi těla, které jsou stanoveny zvlášť pro vysílače signálu a zvlášť pro mobilní telefony samotné. Otázkou je, zda mají takto stanovené limity váhu i dnes a zda není na čase je změnit. Frekvence používané pro mobilní telefony se vyznačují vlnami s krátkou vlnovou délkou (v řádu centimetrů). Čím vyšší je frekvence, tím méně vlny procházejí organizmem a tedy tím více jsou pohlcovány.
Vliv nejen na psychiku
Na univerzitě v Kalifornii byly v minulém roce provedeny výzkumy zaměřené na působení signálu mobilních telefonů GSM s frekvencí 900 megahertzů na psychiku dětí. Z pozorování více než tří tisícovek dětí vyplynulo, že může existovat souvislost mezi působením signálu GSM a dětskou hyperaktivitou, a poruchami chování. U těhotných žen se podle výzkumu zvyšuje o více než padesát procent riziko, že narozené dítě bude mít potíže s chováním.
Odborníci z jedné vídeňské univerzity podrobili výzkumu mobilní telefony druhé generace a rovněž nově zaváděnou technologii UMTS umožňující sledovat na displeji mobilu vysílání televize. Zajímalo je působení takovéhoto záření po dobu několika hodin na buňky lidských tkání. Zjistili, že vystavení záření v přerušovaném rytmu může mít pro buňky horší následky než souvislé nepřerušované záření. To by znamenalo, že nové generace mobilů škodí lidem i jinak než jen zahříváním tkání. Zmíněné závěry však byly podrobeny kritice, která vědce mimo jiné podezírala ze záměrného falšování výsledků. Nic z toho se nepotvrdilo.
Podobně sporné jsou závěry vyslovené v roce 1988 při studiu působení signálu o frekvenci 900 megahertzů na hematoencefalickou bariéru, která odděluje krev od mozku a chrání tak mozek před některými látkami obsaženými v krvi. Experimenty s potkany tehdy prokázaly, že vystavení záření s takovou frekvencí může vést k porušení této membrány a přítomnosti albuminu v mozku. Při opakování experimentu, který byl financován německými úřady, se však stejný výsledek nedostavil.
Co se děje ve městě
Život či jen pohyb ve městě bez vystavení elektromagnetickému záření není dnes možný. Velké dávky lze zachytit v nákupních centrech vybavených přístroji pro odhalení kradeného zboží a často i vlastními vysílači signálu mobilních telefonů. Dalším faktem je, že cestující, který telefonuje v metru či v tramvaji, má na svědomí mnohem silnější dávku záření pro ostatní spolucestující. Bezdrátové sítě wi-fi jsou obvykle slabé, avšak při stahování velkého objemu dat se situace rychle změní. Domácí bezšňůrové telefony vydávají podobné záření jako některé mobily. Pokud jde o vysílače signálu mobilních telefonů, působí nejsilněji ne na obyvatele domu pod nimi, ale na ty, kdo žijí ve vzdálenosti asi tří set metrů ve městě a asi jeden kilometr na venkově. Antény nevysílají ve všech směrech stejně a nemají proto ani stejný dosah.
Skutečnost, že vlnám nelze nikam uniknout, možná souvisí i s rostoucím množstvím zdravotních potíží, které bývají někdy nazývány vysokofrekvenční nemocí. Někteří lidé si v souvislosti s nepřetržitým působením elektromagnetického záření stěžují na celkovou únavu, ztráty paměti, nevolnost a závratě, na silné bolesti hlavy, zhoršenou schopnost se soustředit či nespavost. Někdy se objeví i příznaky srdeční arytmie, kolísání krevního tlaku, výjimkou nejsou ani záchvaty a vnitřní krvácení. Lékařská věda ale zatím takové onemocnění nezná a jeho spojitost s elektromagnetickými vlnami nebyla prokázána.
Zdroj: 100+1
