František Kraus si v půlce října vyrazil se svým psem Kitou, na procházku. Nedaleko Solné Lhoty u Vimperka chytlo štěně německého ovčáka stopu a s čenichem u země zaběhlo do lesa. Za velkého nářku byl ale v momentě zpátky. V roští narazil na zraněné asi čtyřměsíční mládě rysa ostrovida.
„Pan Kraus nás okamžitě kontaktoval. Nesnažil se zraněné zvíře sám léčit, nebo mu nějak pomáhat. Udělal to nejlepší, co mohl, zavolal lidem, kteří mu zajistili odbornou péči. Tak by to mělo být vždy," říká Petr Juha, vedoucí záchranné stanice pro handicapovaná divoká zvířata na Klášterci.
Po odchytu pracovníci záchranné stanice rysa okamžitě převezli do ordinace MVDr. Šárky Janáskové - vimperské veterinářky. „Rys je šelma, divoké zvíře. Při převozu se strašně vztekal. I přes zlomeniny, bouchal prackama do stěn transportní klece," popisuje Petr Juha.
První noc v ordinaci měl strávit v převozním boxu, ve kterém byla jen několika centimetrová škvíra. Přesto se dokázal dostat ven. „Nechápu, jak to mohlo takhle velké zvíře zvládnout, ale když jsem ráno přišla do ordinace, tak se seděl uprostřed místnosti," vypráví lékařka. Rys si tak po vzoru světoznámého kouzelníka okamžitě vysloužil přezdívku David Copperfield.
Rysí kocour byl zpočátku vyhublý - než ho našel František Kraus, strávil zraněný v lese čtyři nebo pět dnů. Potom ho čekaly dva týdny v ordinaci Šárky Janáskové. Tady byl dvakrát operovaný. „Měl zlomené obě zadní končetiny, nemohl se postavit. Museli jsme použít i titanové destičky a zlomené kosti sešroubovat. Operace se zdařily, implantát sedí velice dobře. Měl velké štěstí, že neměl žádné vnitřní zranění," popisuje veterinářka. „Jeho zdravotní stav se rychle lepšil. Hojí se velice dobře, je to vzorný pacient. Rychle se začal stavět na nohy. Začal jíst a mohl se vrátit na Klášterec," doplňuje.
V Klášterci stráví rysí David Copperfield minimálně celou zimu, terpve na jaře a jestli půjde vše podle plánu, ho zdejší ošetřovatelé vypustí zpátky do volné přírody. „Uvidíme, jak se bude uzdravovat. Ale je to mladé zvíře. Navíc má kočka devět životů, snad se David vrátí zpátky do lesa, kam patří," uzavírá Petr Juha. Do té doby bude žít ve stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci, kam se na něj zájemci mohou chodit dívat.
Oficiální návštěvní den je ve středu od 9 do 14 hodin, ale pouze od dubna do října. Přes zimu je možné návštěvu domluvit na telefonním čísle - 731 530 223.
Rys ostrovid na Šumavě
První rysi se na Šumavě vypouštěli počátkem sedmdesátých let v Bavorsku, kde bylo původně vypuštěno pět jedinců. Druhá vlna následovala v průběhu osmdesátých let na české straně a čítala 17 zvířat. Od té doby se jejich počet na Šumavě zněkolikanásobil.
V jádrové oblasti výskytu rysa, což je území zahrnující národní parky na obou stranách hranice, jsou počty rysa v posledních letech stabilní. Na české straně čítá odhadem několik desítek nezávislých jedinců.
Rys se na Šumavě pohybuje v teritoriích velkých v řádech několika stovek kilometrů čtverečních. Putuje krajinou na značné vzdálenosti, zároveň se často vrací na známá místa. Samice využívají rozlohy asi o polovinu menší než samci. Navíc teritorium jednoho samce obvykle překrývá území více samic.
Rys stojí na špičce potravního žebříčku a na Šumavě nemá kromě člověka přirozeného nepřítele. Přestože je rys ostrovid zákonem chráněný, dochází k jeho nelegálnímu odlovu. Tragické jsou zejména situace, kdy je v průběhu letní sezóny upytlačena samice, která vodí koťata. Ta jsou na ní zcela závislá a v důsledku úmrtí matky uhynou během několika týdnů. Jako potrava slouží rysům nejčastěji srnec obecný. Většinou mláďata, nebo nemocné kusy. Rys kořist loví ze zálohy, číhá na ni a štve ji na krátkou vzdálenost. Pokud neuspěje, ustane v pronásledování a pátrá po jiné příležitosti. Obvykle se vrací ke kořisti po několik nocí. Záleží ovšem na typu a velikosti kořisti a také na tom, jestli není vyrušený.
Stejně jako drtivá většina ostatních kočkovitých šelem s výjimkou lva žije i rys samotářsky. Samice vyhledává jen v období páření, což je brzy na jaře. Samice je pak doprovázena koťaty i v průběhu následujícího roku. Pokud znovu nezabřezne, následují ji odrostlá koťata déle. Obvykle se samicím rodí dvě koťata. Výjimkou však není ani pět mláďat v jednom vrhu. Rysi se v průměru dožívají patnácti let.
Zdroj: tz NP Šumava, autor:Pavel Pechoušek
