Zámecká kaple ve Versailles

Kaple je výjimečná architekturou i výzdobou. Její stavba trvala dvanáct dlouhých let od roku 1698 do roku 1710. Přelom století nepřinesl změnu moci, ale rychlý vývoj stylu. Navíc se její tvůrci museli vyrovnat s odlišnými požadavky francouzského krále a evropského duchovenstva. Kaple měla být oslavou především krále, ale také musela myslet na boha.
Ludvík XIV. se účastnil mše v kapli každý den. Každý den ho z jeho komnat do kaple doprovázela celá družina šlechticů. A každý den během této cesty vyřizoval neformálně nejrůznější záležitosti.

Když se slavila vítězství nebo jiné úspěchy, zpívalo se Te Deum. O Vánocích to bylo vždy barvité představení spíš než pobožnost. Ludvík XIV. byl první, kdo uvedl ve Francii do kaple orchestr a devadesát sboristů tam zpívalo díla Lulyho. Tak jak Ludvík XIV. stárnul, obřady ho zajímaly stále víc. Kromě ranní mše se později účastnil například i nešporů, což jsou odpolední bohoslužby, výstav Nejsvětější svátosti i dalších obřadů.

V roce 1682 se začalo uvažovat o nové kapli. Kvůli nedostatku financí se ale s její stavbou čekalo až do roku 1698. Hlavním architektem kaple byl Jules Hardouin Mansart (1646 – 1708), který ale zemřel těsně před jejím dokončením. Práce se pak ujal Robert de Cotte. Hardouin Mansart je považován za špičkového francouzského barokního architekta a za jednoho z nevýznamnějších evropských architektů sedmnáctého století. Hardouin Mansart byl hlavním architektem Ludvíka XIV. Od roku 1675 měl na starosti většinu staveb ve Versailles. Jeho dílem jsou nejen královské komnaty, ale i slavný Zrcadlový sál a už zmíněná zámecká kaple. Mansart pro ni odmítl půdorys kříže obvyklý v tehdejších kaplích a chrámech a navrhl jednoduchý obdélník ukončený polokruhovitou apsidou. Kaple byla poctou Ludvíku IX. Svatému, ale zároveň Ludvíku XIV. Vysvěcení kaple se konalo 5. června 1710, i když malby a další dekorační práce zdaleka nebyly ukončeny.

Na výzdobě se podíleli umělci slavných jmen. Malíř Antoine Coypel, Claude Audran vytvářel vitráže a Charles de la Fosse, kterého si vybral osobně Ludvík XIV., připomínal barevností obrazů benátské mistry.

Malby na klenbě znázorňují členy Nejsvětější trojice. Bůh otec uprostřed je dílem Antoina Coypela, zmrtvýchvstání Ježíše Krista nad oltářem maloval Charles de la Fosse a autorem sestoupení Ducha svatého na Pannu Marii je Jean Jouvenet.  Tato malba byla nad královskou tribunou. Prostředky na výstavbu kaple se nešetřilo a třetina výdajů šla na malíře a sochaře.

Tribuna přímo nad vchodem byla určena králi a členům královské rodiny, boční tribuny byly vyhrazeny urozeným šlechticům. Zbytek královského dvora se bohoslužeb účastnil v přízemní části. Kaple je pokládána za umělecký zázrak stvořený především k oslavě krále a francouzského královského dvora a daleko méně k modlitbám.

Zdroj: 100+1