Příběh o ochraně přírody v USA je dobré začít u presidenta Theodora Roosevelta, který ji postavil na svérázné myšlence: „Příroda a její zdroje jsou majetkem všech, současných i budoucích generací. A proto je třeba ji chránit.“ Kromě zakládání národních parků dal tento mimořádný muž vzniknout originálnímu konceptu „ochrany přírody skrze rozumné využívání“. Je to logické: vysazování stromů, zřizování přírodních rezervací, hubení škůdců a nepůvodních druhů, záchranné chovy - to všechno je pro ochranu přírodního bohatství nezbytné. Někdo se o to musí postarat, a někdo to musí zaplatit. Kdo? Přeci ti, co přírodní zdroje využívají. Lovci s puškami a rybáři.
Když se ze střelce stane hospodář
Amerika se díky tomu revolučně proměnila. Ze země, kde si každý mohl střílet nebo chytat do želez co chtěl, vzniklo vysoce organizované společenství lovců krajinu spravujících a hospodařících v ní. Systém prodělal jistou evoluci, a výsledkem byl vznik organizací státní správy, které odborný management ochrany přírody v terénu zajišťují. Třeba taková U.S. Fish & Wildlife Service, jedna z nejúspěšnějších organizací svého druhu. Řeší cokoliv od likvidace kalamit přes vysazování druhů, monitoring a výzkum, územní ochranu a zajištění chodu rezervací až po zajištění provozuschopných tábořišť v divočině. Odkud bere peníze na svůj provoz?
Zabij bobra, zachraň strom
Je to pestré: 1 % příjmů získává od vlády za to, že zajišťuje ostrahu pobřeží. 3 % za zdanění prodeje suvenýrů, a ještě jednou 3 % ze vstupného do národních parků. 4 % příjmů plynou z grantů na vědecký výzkum, a až 5 % je ročně schopna tato organizace vysoutěžit na nejrůznějších vyhlašovaných grantech. Dvě větvě vládní podpory pak nasypou této organizaci 9 % a 15 % rozpočtu. Pořád jsou to ale jenom drobné. Největší balík peněz každoročně plyne do americké ochrany přírody z prodeje loveckých licencí (povolení k odstřelu, schválení regulace početnosti lovem, rybářských lístků). Celkem 35 %, nebo přesněji 3,3 miliardy dolarů.
Lovce aby pohledal
A to je nejvýraznější příčina úspěchu americké ochrany přírody, a také její současné zhouby. Lovců totiž po celé zemi rapidně ubývá, a s tím se přiškrcuje i tok peněz do ochrany přírody. „Nikdo před sto lety, když se na tento systém přistoupilo, nemohl předpokládat, jak bude vypadat situace v naší společnosti nyní,“ říká Randy Stark, správce loveckých rezervací ve Wisconsinu. „Ale to, co kdysi postavilo americkou ochranu přírody na nohy, je teď jejím největším problémem.“ Prodej loveckých zbraní, munice a rybářského vybavení se v posledních letech propadl o 60 %. A v zásadě to odpovídá i trendu úbytku lovců.
Výzkum na střelcích? Postačí čísla, značkovat je nemusíme
Zatímco v roce 1991 vyrazilo na lov 14,1 milionů lovců, loni už to bylo jen 11 milionů. Že to není velký schod? Před padesáti lety jich bylo dvakrát tolik. Další problém je skryt v demografickém rozvrstvení. V roce 1991 doprovázelo střelce 7,3 % mladistvých (starších 16 let), a loni jen 4,4 %. Odpadá tu „nástupnická generace“. I když to zatím nevypadá zle, v průběhu deseti let dojde k radikálnímu propadu početnosti lovců. Potvrzuje to i Keith Warnke, který se nazývá „obráceným biologem“. Nezkoumá totiž zvířata, ale jejich lovce. „Jen jim nedávám čipy na ucho, ale těžím z databáze loveckých asociací.“
Když utichnou hlavně pušek
„Zlomovým bodem je šestadvaceti let,“ říká Warnke. „To je věk, kdy se z blíže nespecifikovaných důvodů rozhodne polovina všech aktivních lovců, že flintu pověsí na hřebík a přestanou nakupovat licence a náboje.“ Až k tomu dojde, ztenčí se počty lovců ještě více. „Je tu silný sentiment proti lovcům, mladí nemají zájem o přírodu ani lov. A padesátníci to finančně neutáhnou.“ Konkrétně ve Wisconsinu by při zachování demografických trendů v roce 2050 neměl být jediný lovec. Důvod k radosti to ale určitě není. Jsou to totiž lovci, kteří celý systém ochrany přírody ve Státech platí z vlastní kapsy.
Katastrofa na obzoru
První signály? V Coloradu musela U. S. Fish & Wildlife Service snížit rozpočet na likvidaci invazních druhů o desítky milionů. Ve Wisconsinu ta samá organizace propouští a přechází na minimální provoz. A z Vermontu (kde tato organizace spravuje přes 25 000 druhů živočichů a rostlin) přichází varování, že bez potřebného financování nebude schopna zajistit plnou ochranu domácím druhům. Počet dosud chráněných a ohrožených živočichů by tu mohl jednorázově poskočit o 1600. Což je slušná přírodní katastrofa.
Zaplatíte za vyjížďku lesem tolik, co lovec?
Jak potvrzuje výzkum Pew Research Center, 74 % dotázaných Američanů bez ohledu na své politické inklinace trvá na tom, že do ochrany přírody by peníze měly dál plynout. Jenže odkud? Počty lovců drasticky klesají, a jedinou další přírodymilovnou skupinou je pestrý mix turistů, amatérských ornitologů, bajkerů a běžkařů. Budou snad platit za licence k provozování svých zálib a koníčků? Těžko říct. Pokročilý model ochrany přírody, který si po vzoru USA vypůjčily desítky dalších zemí světa, bez lovců šanci na přežití nemá.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
