Ženy a panenky Arnošta Goldflama

... Michaela Doležalová, Iva Klestilová, Ivana Lokajová, Ilona Svobodová, Lenka Veliká a Naďa Vicenová. Arnošt Goldflam pro ně hru napsal a je také jejím režisérem. Autorem hudby pro novou inscenaci je Petr Skoumal a autorkou její výtvarné podoby je Petra Goldflamová-Štětinová.

Hra je výhradně o ženách, v celé hře je jen jedna zmínka o muži, který navíc už dávno nežije.

Ženy žijí své životy, celá rodina pohromadě, od prababičky přes babičku, matku a dvě dcery, jednu ještě dítě a druhou na prahu dospělosti. Žijí spolu, žijí pohromadě a je to život možná dost nesnesitelný. Zároveň je to všechno ale humorné, ironické, groteskní, bizarní, prostě zvláštní a přece tak známé.

A pak je tu překvapení - panenka, která se také hlásí o svá práva. Divák by si mohl položit otázku, jak se takové životy žijí, jak vypadá den takové podivné rodiny a jak měsíc a jak celý život. Na co ty ženy myslí, o čem mluví, po čem touží a jak to dopadne?


Odpovědi Arnošta Goldflama

V prostorách Divadla Dobeška zkoušíte již podruhé - jak se Vám zde pracuje?

Jsme tady hosty a jsou na nás hodní!

Vaše hra je napsána pro šest hereček – jak vznikla spolupráce s těmito šesti konkrétními herečkami?

Já jsem v podstatě věděl, které herečky to budou, dělal jsem před lety s nimi čtení mé Dámské šatny, která byla věnována herečkám Klicperova divadla a Ženy a panenky jsou věnovány těmto ženám a herečkám, protože je mám - zatím ještě - rád. Ale myslím a doufám, že se to nezmění!

Hlavními postavami jsou ženy několika generací, které spolu žijí v jednom bytě. Herečky jste však do těchto rolí obsadil v obráceném věkovém pořadí – jak to funguje?

To je ovšem kuriozita... Přemýšlel jsem, jak to udělat, jak to obsadit, když nejmladší postava má kolem sedmi let a nejstarší přes osmdesát a pak jsem na to přišel, myslím aspoň. Tu nejmenší, holčičku, hraje nejstarší herečka a tu nejstarší, prababičku, zase nejmladší. Zatím se mi zdá, že to byl šťastný tah!

Pro koho je tato inscenace podle vašeho názoru určena?

Já bych řekl, že si může každý vybrat úhel, ze kterého bude ten příběh nazírat. Ale myslím, že je to hlavně pro ty, co mají rádi něco zvláštního, netypického, smutného a zároveň veselého. No, však uvidíte sami...


Zdroj: tz