... v Litvě (ženy 77,7 let a muži 66,3 let) a nejnižší je rozdíl na Maltě (80,7 let u žen a 76,7 let u mužů). Nejvyššího průměrného věku u mužů se dožívají Švédové (78,3 let), Španělé (77,2 let) a Nizozemci (76,9 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Lotyši (65,9 let), Estonci (66,0 let) a Litevci (66,3 let). Nejvyššího průměrného věku u žen se dožívají Španělky (83,8 let), Francouzsky (83,8 let) a Švédky (82,6 let), nejméně se naopak v průměru dožívají Lotyšky (76,2 let), Estonky (76,9 let) a Maďarky (77,2 let). Zatímco ve Skandinávských zemích je průměrný věk dožití připisován velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem), v jižních členských zemích Evropské unie (Itálie, Španělsko, Francie) je to připisováno nepřipouštění si stresu. Španěl nebo Ital, když má siestu, tak odpočívá a netrápí se potřebou neustále pracovat, „jižané“ se více baví, tančí a smějí a smích prodlužuje život.
Každý šestý Evropan je starší 65 let
Obyvatelstvo v Evropě je nejstarší na světě, počet penzistů rok od roku roste, vždyť každý šestý občan Evropské unie je starší 65 let. Příčin je několik: ta pozitivní je, že se neustále prodlužuje věk dožití, a ta negativní je, že se všechny členské země potýkají s nízkou porodností (přitom pomoc státu rodinám s malými dětmi je v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa neporovnatelně vyšší, důvodem tedy je spíše upřednostňování kariéry a vychovávání pouze jednoho dítěte v rodině). Nejvíce obyvatel starších 65 let žije v Itálii (18,2%), v Německu (17,5%) a v Řecku (17,3%). Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1%), následuje Slovensko (11,6%) a Kypr (11,8%). Občané starší 65 let jsou z více než 60% ženy. Nejvíce žen na celkovém počtu obyvatel starších 65 let je v Lotyšsku 67,7% a Estonsku 67,0%.
Prvorodičky jsou rok od roku starší
Ještě v roce 1994 činil průměrný věk prvorodičky v Evropské unii 26,8 let a v loňském roce činil již 28,7 let. V Česku došlo k jednomu z největších skoků v Evropě, kdy vzrostl průměrný věk prvorodičky o téměř pět let na dnešní hodnotu 27 let, do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení. Evropský trend je jasný, vzít si někoho až budu opravdu přesně vědět, co od života a od svého životního partnera očekávám, a proto nejsou výjimkou čtyřicátníci a čtyřicátnice uzavírající své první manželství. Nejmladší vstupují do manželství litevští muži a ženy. Přesto se věk pro vstup do prvního manželství ve všech členských zemích Evropské unie za posledních dvacet let výrazně zvýšil (průměrný věk novomanžela v Evropské unii v roce 1980 byl 26,0 let a nevěsty dokonce 23,3 let). Většinou je to z důvodu, že mladí lidé chtějí více studovat, cestovat, poznat více partnerů, více si užívat života. Mnozí chtějí dosáhnout nejdříve určitého postavení v práci. Nejvyšší posun nastal ve Francii, kde stoupl průměrný věk ženicha a nevěsty za posledních dvacet let o šest let. Relativně nejnižší zvýšení věku nastalo ve Velké Británii, Portugalsku a Řecku (přibližně zhruba o dva roky). Ve všech členských zemí Evropské unie se žení muži později, než se ženy vdávají. Průměrný věk v Evropské unii pro ženění je 30,0 let a pro vdávání 27,7 let. Nejvyšší věk pro vstup do manželství je u mužů i u žen ve Švédsku (muži 32,5 let, ženy 30,1 let), následuje Dánsko (muži 31,9 let a ženy 29,6 let). Manželství uzavřená v pozdějším věku současně vykazují nižší rozvodovost.
Zdroj: Primavikend.cz
