Když úzkost nemizí
Ruku v ruce s množstvím nabytých zkušeností a počtem dětí rodičovská úzkost mizí, nebo se alespoň výrazně zmírňuje. Není tomu tak ale u všech rodičů. Svírání žaludku, problémy se spaním, nervozita, … Takové potíže mohou přetrvávat, ačkoliv dítě už dávno není několikaměsíční miminko.
Často pak doprovází následující obavy:
Vyvíjí se moje dítě správně?
Netráví příliš mnoho času v jeslích/školce mimo vlastní domov?
Má dostatek přátel?
Není ohroženo přílišným množstvím nebezpečných chemikálií v jídle, vodě či vzduchu?
Není ve škole šikanováno?
Katastrofické scénáře
Rodičovství je spojeno s řadou úkolů, které dítě během svého vývoje plní. Některé zvládá snadněji, jiné mu trvají déle. Ne každý rodič však na tyto pokroky dokáže trpělivě vyčkat. Mateřská či otcovská úzkost pak přichází ve spojení s tvorbou katastrofických scénářů typu: moje dítě se nikdy nenaučí chodit na nočník, bude muset nosit plínky, a nevezmou ho proto do školky, můj syn nedokáže rozžvýkat kus rohlíku, babička mu ho ale tajně dá a on se udusí a podobně.
Strach pod kontrolou
Přestože občasná úzkost a obavy k rodičovskému stavu patří, neustálý stres neprospívá ani rodičům, ani dítěti. Zkrotit přehnaný strach o své dítě je proto žádoucí.
Pomoci mohou následující rady:
Mluvte více se svým partnerem, a to nejen o svých obavách, ale o všem, co se dítěte týká.
Sdílejte své zkušenosti a obavy s ostatními rodiči a rodinnými příslušníky.
Na řadu otázek pomůže najít odpověď pediatr, zeptejte se ho.
Pokud úzkostné stavy přetrvávají po dlouhou dobu a narušují vaše každodenní aktivity, nebojte se hledat pomoc u odborníka – psychiatra či psychologa.
Zdroj: U lékaře.cz www.ulekare.cz
