Mezi čtyřma očima nebo ve skupině
Aby se další životní cesta člověka řešícího závislost ubírala správným směrem, je namístě nepodceňovat odborníky tolik doporučované doléčovací aktivity. Tato následná péče, kterou pacienti často i desítky let po absolvování režimové ústavní léčby závislostí využívají, může mít několik podob. V první řadě jde o pravidelné návštěvy ambulance psychiatra či psychoterapeuta. Nabízejí se však i další možnosti, mezi které patří:
doléčovací skupinová psychoterapie sdružující závislé, která je vedena odborníkem,
svépomocné skupiny typu anonymních alkoholiků, narkomanů či gamblerů,
poradny v rámci doléčovacích center, které pomáhají klientům v sociální sféře (získání zaměstnání, bydlení, řešení právních problémů z minulosti, dokončení studia apod.),
nejrůznější volnočasové aktivity, na jejichž organizaci a přípravě se klient doléčovacího centra podílí (sport, kulturní aktivity, výlety),
takzvané opakovací či absolventské pobyty v léčebnách pro závislé, kterých využívají jedinci již nějakou dobu abstinující.
Neusnout na vavřínech
Všechny doléčovací aktivity mají za cíl posilovat motivaci člověka k dlouhodobé abstinenci. Jejich úkolem je ale také pomoci klientovi vyrovnat se s případným „uklouznutím“ (relapsem) tak, aby se z něj poučil a nestal se opět závislým. Během skupin či individuálních pohovorů se často probírají psychické problémy, složité rodinné i partnerské vztahy nebo nejrůznější rizikové situace. Mnoho takových programů probíhá ve večerních hodinách. To aby si na ně mohl najít čas i jedinec, který už se úspěšně zařadil do pracovního procesu.
Euforie z úspěšně absolvovaného detoxu i následné režimové ústavní léčby je sice pochopitelná, avšak neměla by zcela překrýt jistou ostražitost. Dlouhodobé doléčování je jednoznačně nezbytnou součástí terapie tolik nevyzpytatelného a chronického onemocnění, jakým závislost bezesporu je.
Zdroj: Substituční léčba.cz