Chyba č. 1: Nebereme v potaz naše specifické požadavky
Podle průzkumů prosedíme na toaletě až 92 dnů svého života. Muži stráví na záchodě průměrně 105 minut týdně, ženy o 20 minut méně. Ačkoliv se jedná o poměrně dlouhý časový úsek, při pořizování WC často nedokážeme definovat, co od něj očekáváme. Univerzální toaleta se totiž nehodí pro každého a při jejím výběru musíme brát v potaz naše specifické požadavky.
„Univerzální výška WC kolem 43 centimetrů není vhodná pro každého. Například vysocí lidé by měli vybírat spíše klozet se zvětšenou výškou. Ta se naopak nehodí pro rodiny s malými dětmi, které by si měly navíc pořídit k WC i sedátko s integrovanou vložkou pro redukci velikosti dosedací plochy,“ vysvětluje Radka Prokopová ze společnosti Alcaplast, která je největším výrobcem sanitární techniky ve střední a východní Evropě. Senioři a lidé se sníženou pohyblivostí zase ocení pomůcky pro pohodlnější usazování a vstávání, jako jsou madla, podpěry, nástavce či WC křesla.
Chyba č. 2: Vybíráme nevhodné dispozice sedátka
Antibakteriální, duroplastová, termoplastová, rychloupínací, ve variantě slim nebo se systémem Softclose. Existují desítky druhů WC sedátek. Ačkoliv by v první řadě mělo sedátko splňovat nároky na komfort, nesmíme opomenout ani technickou a vizuální stránku. Pokud není sedátko součástí klozetu nebo vybíráme nové, mělo by odpovídat velikosti mísy a korespondovat s rozložením upevňovacích prvků. Důležitý je též ergonomický tvar, příjemný povrch, dostatečná pevnost i velikost odpovídající našim tělesným dispozicím. V poslední době je velmi populární systém Softclose, který zajišťuje pomalý pád sedátka a tím ochranu keramiky proti rozbití. Zároveň je zavření sedátka tišší.
Chyba č. 3: Nezohledňujeme náročnost údržby
I když se na běžném záchodovém sedátku podle průzkumu nachází až třicetkrát méně bakterií než například na mobilních telefonech, je nezbytné toaletu udržovat v čistotě. Náročnost úklidu souvisí s materiálem povrchu, přítomností ochranných vrstev, tvarem mísy i konstrukcí vnitřního splachování. „Klozet s hlubokým splachováním nevyžaduje na rozdíl od plochého splachování pracnou pravidelnou údržbu. První varianta zmírňuje i šíření pachů a zabraňuje potřísnění okolí mísy. Vhodné je i sedátko s antibakteriálními vlastnostmi, jehož materiál obsahuje sloučeninu stříbra,“ uvádí Radka Prokopová.
Chyba č. 4: Malý prostor přetěžujeme, velký nevyužíváme
Minimální prostor pro umístění toalety je 80 x 120 centimetrů. I dnes se ale setkáme s podobnými, ba ještě menšími místnostmi. Vyšší lidé tak mohou mít při využívání toalety vyloženě funkční překážky. V případě velmi malých prostor je vhodným řešením takzvaná slim varianta předstěnových modulů, s jejíž pomocí lze ušetřit až 5 centimetrů.
Naopak majitelé velkých prostor je často neumí správně využít. Toaletu například umisťují v rohu, čímž zmenšují prostor pro pohodlné užívání. Ignorují také trend instalace bidetu či pisoáru, které přitom zvyšují hygienické standardy.
Chyba č. 5: Nehledíme na náročnost ekonomického provozu
Důležitým parametrem, který řada z nás opomíjí, je úspora vody. Na ni má vliv především podoba splachovacího systému. Velmi nízkou spotřebu nabízí splachovací systém Ecology, který využívá pouze 2 až 4 litry vody. Oproti standardnímu splachování tak ušetříte až 2 litry při jednom spláchnutí. Další úspornou variantou je systém s funkcí stop, která umožňuje proud vody kdykoliv zastavit.
Chyba č. 6: Toaletu v domě umisťujeme nevhodně
Pravidla a doporučení existují též pro správné umístění toalety v bytě či domě. Platí například, že pokud je v bytě pouze jeden záchod, neměl by být přístupný přímo z obytné místnosti či kuchyně. Měl by být však snadno dosažitelný z ložnice a dětského pokoje. Stejně tak je při umisťování toalety vhodné přemýšlet o světové straně půdorysu domu. Například jižní strana totiž disponuje největším přirozeným světlem a hodí se spíše pro obytné prostory. Ani suterén není ideální, neboť hrozí, že záchod bude pod úrovní svodného odpadního potrubí.
Pokud je toaleta spojena s koupelnou, neměla by být umístěna proti dveřím, ale spíše v intimnějším prostoru, například ve výklenku nebo za vanou, případně oddělena 70 centimetrů vysokou přepážkou. Pokud je v blízkosti topení nebo protilehlá stěna, doporučená vzdálenost od okraje mísy je nejméně 50 centimetrů.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
