Mezi následky světelného znečištění patří nejen nekvalitní spánek, ale i vážné zdravotní problémy. Světelný smog totiž může odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko vzniku civilizačních chorob, jako jsou rakovina prsu a kardiovaskulární onemocnění.
Venkovní osvětlení obtěžuje polovinu Čechů
Podle studie německých vědců stoupá ve světě míra světelného znečištění každým rokem o zhruba 6 procent. Na vině je především rozšiřování systémů veřejného osvětlení, které svítí moc silně a špatným směrem. „Typickým příkladem špatné praxe jsou lampy namontované se sklonem nebo ty, které mají ve spodu vypouklý kryt. Nevhodné kryty totiž odráží a rozptylují světlo vodorovně a šikmo nahoru, čímž nejen oslňují, ale také zhoršují noční viditelnost. Nové bíle svítící zdroje jsou v tomto ohledu ještě horší než dosavadní oranžové sodíkové výbojky,“ upozorňuje Dr. Jan Hollan, který se světelnému znečištění dlouhodobě vědecky věnuje na Masarykově univerzitě v Brně.
Situaci zhoršují i osvětlené a silně zářící reklamní plochy, jako jsou například city lighty a billboardy. Světelný smog vydatně přiživuje i osvětlení památek, které bývá absurdně silné a míří nejen na budovy, ale i kolem nich a nad ně. Z marketingového výzkumu pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity navíc vyplývá, že nadbytek a intenzita venkovního osvětlení alespoň občas vadí 45 procentům Čechů. Téměř polovině lidí pak umělé osvětlení svítí do místnosti, kde uléhají ke spánku.
Nekvalitní spánek zvyšuje riziko rakoviny a psychogenních onemocnění
Absence tmavé noční oblohy se přitom může vážně podepsat na lidském zdraví. Tma je totiž důležitá pro produkci hormonu melatoninu, který uspává lidský organismus a umožňuje mu regenerovat. Při spánku v nedostatečně zatemněných místnostech se produkce melatoninu snižuje a délka i hloubka odpočinku výrazně klesá. Po krátkodobém nekvalitním spánku se lidé hůře koncentrují, pokud však problémy trvají déle, mohou vyústit v deprese a další psychogenní onemocnění. „Správná produkce melatoninu ovlivňuje i jiné části našeho hormonálního systému. Spánek za světla či nedostatek spánku tak vede ke zvýšení rizika rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob a obezity,“ varuje Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí – Recetox Masarykovy univerzity.
Města přichází s řešením pomalu, občané si musí pomoci sami
Městské samosprávy zatím přichází s koncepčním řešením světelného šumu jen velmi pomalu. Světelný smog lze přitom eliminovat správným výběrem designu venkovního osvětlení a druhu svítidel nebo regulací reklamy. Ochranu spánkového režimu a přirozeného biologického rytmu tak musí vzít občané do vlastních rukou a světlu se bránit úpravou interiéru přímo ve svém obydlí. Lidé, kteří nemohou vlivem světla z venku spát, nejčastěji instalují žaluzie nebo rolety. Stále častěji přitom volí zatemňovací systémy s automatickými spínacími hodinami, které simulují průběh dne a propouští světlo na základě intenzity slunečního svitu venku. „Téměř 20 procentům Čechů vadí, že kvůli nucenému zatemnění přichází o přirozené ranní světlo. Pozvolné rozednění má přitom zásadní vliv na správné nastartování organismu a nabuzení mozkové aktivity,“ upřesňuje Lubomír Valenta ze společnosti Lomax. „V poslední době registrujeme, že v zimě stoupá poptávka po instalaci žaluzií a rolet do nemovitostí ve městech nad 10 tisíc obyvatel,“ doplnil Valenta. Právě v zimě je totiž lidské tělo biologicky nastaveno na mnohem delší spánek, než v létě, a proto lidé důsledky nedostatku tmy vnímají intenzivněji.
Zdroj: tz Lesenský.cz
