Podle Věry Hudákové z Centra pro hospodaření s odpady mají firmy čím dál více možností, kde odevzdávat bezplatně výrobky v režimu zpětného odběru. Týká se to například elektrozařízení nebo baterií. „Motivace firem je hlavně finanční, to znamená ušetřit, ale jde i o vylepšování image v očích veřejnosti, kterou čím dále víc zajímá i chování jednotlivých firem k životnímu prostředí,“ uvedla Hudáková. Část společností se také snaží už předcházet vzniku odpadu. Je to pro ně finančně výhodnější, než odpad generovat a následně hledat formu jeho likvidace nebo dalšího využití.
Podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky se firmy, jakožto původci odpadů, snaží postupně snižovat své náklady, což se týká i oblasti odpadového hospodářství. „Častým jevem je také to, že po odborné komunikaci s odpadovými společnostmi naleznou vhodnější řešení při samotné výrobě a vzniká jim například místo nevyužitelného nebezpečného odpadu odpad, který je dále zpracovatelný a nemusí již nést nebezpečné vlastnosti,“ vysvětlil Havelka. Lepší stimul než zákonné zákazy a omezení je podle něj ekonomická kalkulace. „Kde by se určitě dalo přidat, je otázka vhodné velikosti obalů u prodávaného zboží. Každý známe z normálního života případy, kdy jako spotřebitelé do určité míry pochybujeme o tom, zda obal pro svůj obsah, skutečně musel být tak velký,“ uvedl Havelka.
Občané i firmy by podle něj měli pokračovat v co největší snaze o třídění odpadů. V ČR je procento využití odpadů z celkové produkce ve srovnání s ostatními státy podle odborníků vysoké. Umíme využít až 79,5 % všech vznikajících odpadů a patříme tak v tomto mezi prvních šest států v EU. „ČR se však musí dále zaměřit na co největší míru zpracování směsného komunálního odpadu, tedy na jeho další třídění a využití jednotlivých jeho složek. EU k tomuto chce stanovit cíl k roku 2030, kdy má být až 70 % komunálního odpadu recyklováno,“ sdělil Petr Havelka.
Český zákon o odpadech nastavil hierarchii způsobů nakládání s odpady tak, že na prvním místě je právě předcházení vzniku odpadů. Zároveň zákon o odpadech nařizuje každému, že má při své činnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Firmy, které pravidla porušují, mohou dostat od České inspekce životního prostředí pokutu. „ČIŽP má v rámci svých kompetencí za zjištěné porušení předpisů platných v oblasti odpadového hospodářství možnost uložit sankce dle povahy správních deliktů. Maximální výše pokuty může podle zákona o odpadech dosáhnout 50 milionů korun,“ uvedl Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí.
Například elektroodpad představuje velké riziko nebezpečí kontaminace půdy, znečištění podzemních vod a ohrožení zdraví obyvatel i zvířat. Právě se směsným komunálním odpadem se v současné době odstraňuje poměrně značná část elektrozařízení, často i s bateriemi, která pak může končit na skládkách. „Z nezabezpečené skládky tak mohou unikat škodlivé a jedovaté látky do ovzduší, vody i půdy,“ uvedl David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení a baterií. Podle něj situaci může ještě více zlepšit také osvěta týkající se recyklace elektrozařízení či baterií a jeho bezplatného svozu přímo z místa bydliště či firmy. „V současnosti lze s výhodou využít služeb, prostřednictvím kterých se mohou lidé zcela zdarma, pohodlně a zejména ekologicky zbavit starých elektrospotřebičů, baterií, tonerů nebo CD,“ uzavřel Vandrovec.
Zdroj: tz Lesenský, redakčně upraveno
