Souboj roku, duel nejvyšší důležitosti či životní bitva. Tak byl médii označován čtvrteční duel českých fotbalistů s Itálií, který rozhodoval o bytí a nebytí národního týmu na 18. mistrovství světa ve fotbale.
Český kádr před důležitým soubojem utrpěl citelné ztráty (Koller, Lokvenc, Ujfaluši).
Složitý zápas o postup do osmifinále, ve kterém potřeboval český tým vyhrát či při dobré konstelaci výsledku Ghana-USA alespoň remízovat, pro nás přesto začal velmi nadějně. Italy jsme zpočátku aktivní hrou přehrávali a dostávali se do dobrých příležitostí. Neúnavný tahoun Nedvěd vybojovával míče a neohroženě ostřeloval italskou branku a jejího strážce Buffona. Svoji dravost a rychlost se snažil uplatnit také štírek Baroš. Avšak limity nedoléčeného zranění a zápasová absence se na jeho výkonu evidentně projevily.
Sladký začátek vystřídalo trpké rozčarování.
První přímé ohrožení Čechovy branky znamenalo vedení soupeře. To když hlavička Materazziho po italském rohovém kopu zapadla za bezmocného brankáře.
A co víc, v samém závěru prvního poločasu byl po zbytečném faulu vyloučen Jan Polák. Touto hloupou chybou tak srazil postupové šance svého týmu do roviny teorie.
Druhá půle se nesla v duchu zoufalého útočného boje, který lze vzhledem k neprostupné italské obraně a našemu oslabení nazvat bojem proti všem. Sympatická a neoblomná snaha nakonec k vyrovnání nevedla, navíc Filippo Inzaghi z brejku v samotném závěru přidal druhý gól a ukončil jakékoliv naše naděje.
Jaký nádech má tedy české loučení s německým šampionátem?
Ve vzpomínkách jistě utkví výrazné oslabení českého útoku, ze kterého postupně vypadl Vladimír Šmicer, Milan Baroš a následně i Jan Koller.
Budeme hrdě vzpomínat i na téměř snový zápas s USA, kde jsme excelovali a svého soupeře v krásném zápase jasně přehráli 3:0.
Vystrnadit se jistě každý pokusí „ghanský“ propadák, černý den českého fotbalu. Tento mač vstoupil do historie svým rychlým gólem a následnou fotbalovou impotencí českých hráčů. Petr Čech a jeho skvělé zákroky nic nezměnily na pachuti z prohry 0:2.
Italská tečka působí možná trpčeji, než by si bojovný český tým zasloužil. I přes snaživý výkon nás srazily individuální chyby, kterých se Italové zkušeně vyvarovali.
Čeští hráči skládají věci do kufrů a opouští šampionát. Slibovaný postup ze skupiny se nepodařil. Přesto jim lze za sympatickou snahu, odhodlání a usilovnost navzdory vleklým lapáliím poděkovat. A držet jim palce v kvalifikaci na Euro 2008, které pořádá Rakousko a Švýcarsko.
Tam budeme totiž opět všichni křičet: ČEŠI, DO TOHO!
