„Málokdo o tom mluví, ale české rybníky zažívají skutečnou ekologickou katastrofu,“ říká David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a specialista na makroekologii, biodiverzitu a ekologickou teorii. Problém eutrofizace a rybníků přeplněných kapry zaznamená každý, kdo se chce během léta příjemně zchladit.
„Základním kamenem úrazu je nekontrolované množství odpadních vod v potocích, se kterými do rybníků přitéká fosfor. A platí jednoduchý vztah: čím víc fosforu, tím větší problém,“ vysvětluje Daniel Fiala, hydrobiolog z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM).
Z nejhoršího by rybníkům s nadměrným množstvím živin mohli pomoci rybáři, ale namísto toho rybníky dále vápní, hnojí a přerybňují, kritizují současnou praxi ochránci přírody. Nejčastěji chovaní kapři jsou všežravci a spořádají i mnoho zooplanktonu, drobných bezobratlých živočichů, jejichž potravou jsou drobné řasy. Když je zooplanktonu v rybníce málo, mikroskopické řasy nemají přirozeného predátora, zůstávají ve vodě a ta se jejich přítomnosti rychle zazelená. Kapři navíc ryjí u dna a tím ještě více rybníky zakalují a znečišťují.
Nejhorší situace je podle odborníků v okolí Třeboně, kde má chov ryb dlouholetou tradici a zdejší příroda je tam kvůli intenzivnímu hospodaření na rybnících pod obrovským tlakem. Celou situaci dál komplikuje globální změna klimatu, protože vysoké teploty vody všechny procesy ve vodě urychlují.
„Nejde ale jen o čistotu vody, ale také o veškerou faunu a flóru, která je na čisté vodní plochy navázána,“ připomíná David Storch.
Hustá, pro světlo stěží proniknutelná hnědozelená „polévka“ podle České společnosti ornitologické způsobuje, že ve vodě nemohou růst velké cévnaté rostliny, poskytující životní prostor pro mnoho dalších vodních organismů.
Smutný osud potápek
Průhlednost vody je ale důležitá i pro vodní ptáky, především během hnízdního období, kdy potřebují mnoho potravy pro sebe i mláďata.
Platí to zvláště pro potápku černokrkou, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku. Právě její zvolení Ptákem roku 2015 mělo upozornit na neutěšený stav českých rybníků. „Dospělí ptáci přilétají začátkem dubna, kdy jsou chovné rybníky čerstvě napuštěné, často ještě s čistou vodou a s dostatečnou potravní nabídkou. Krátce na to jsou nasazeni kapři. S oteplující se vodou sice přibývá bentosu (organismy obývající břeh a dno - pozn red.), ale současně výrazně roste i apetit rybí osádky, který dosahuje maxima právě v období, kdy se potápkám líhnou mláďata,“ vysvětlil na webu ČSO Jaroslav Cepák, vedoucí Kroužkovací stanice Národního Muzea. Nevzletná mláďata potápek nejsou podle jeho slov v tuto chvíli ještě na rozdíl od mláďat kachen schopna přesunu na jinan, a tak jsou odsouzena k smrti hladem.
Česká společnost ornitologická proto ve spolupráci s VÚV TGM a Českou limnologickou společností spustila letos celostátní kampaň zaměřenou na měření průhlednosti vody. Právě průhlednost vody je totiž jednoduchým ukazatelem její kvality. Dobrovolníci k tomu používají Secchiho [sekkiho] desku, kruh s průměrem 20—30 cm rozdělený na čtyři čtvrtiny, dvě černé a dvě bílé. Tento kruh se spouští na provaze do vody a zjišťuje se hloubka, kdy černá s bílou splyne.
Ochránci přírody doporučují omezit produkci kaprů a vysazovat v rybnících více druhů ryb, které přispějí k lepší kvalitě vody a prostředí. Jenže to zároveň znamená menší výnosy, a proto není spolupráce s rybáři jednoduchá. To, že se lze dohodnout, ale dokazují obce a rybáři na Vysočině. Tamní rybáři souhlasili se snížením počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který teď slouží hlavně k rekreaci místních.
Zdroj: Ekolist.cz ekolist.cz
