“Ohledně černé zvěře neexistují žádné právní ani jiné nástroje, které by vyřešily věc ze dne na den. Proto jsme vsadili na vyjednávání. Nemůžete jen tak vyhodit myslivce, které v terénu máme, a jen tak si pozvat jiné,“ říká Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí. “Problém vznikl tím, že myslivci podcenili množství divočáků, nestříleli bachyně, takže počet černé zveře neustále narůstal. Aby si chov zjednodušili, tak krmili i blízko zástavby,“ sděluje Vladimír Krchov, ředitel Lesů hlavního města Prahy. Prasata si prý pochutnávala například na pizza plackách a nachos. Tak jako každý živočich, tak i prase divoké se zdržuje tam, kde má potravu. Krchov tvrdí, že se divočáci mohou přikrmovat blíže ke Klánovickému lesu, tak by se mohl problém vyřešit.
“Z mysliveckého sdružení, z původních 25 členů, už je schopno aktivně chodit odstřelovat jen pět myslivců. Státní správa vydala povolení k odstřelu na nehonebních pozemcích,“ říká Jana Plamínková, radní hl. m. Prahy. “Dostali jsme určitá odborná doporučení, jako například zákaz přikrmování nebo likvidaci přikrmovacích zařízení v blízkosti zástavby,“ sděluje Dan Frantík, vedoucí oddělení péče o zeleň.
“V roce 2011 bylo odstřeleno osm či devět kusů černé zvěře, v letošním roce počet vzrostl na 120 kusů. Je důležité, aby myslivci stříleli prasata, která jsou v reprodukčním věku. Pokud se střílí jen čerstvá mláďata, tak dvou až tří roční prasata se dále množí. Každý rok mají pět až šest selat, takže ten nárůst je pak velký,“ říká Frantík. “Myslivci se musí věnovat i odstřelům starých kusů bachyň, které dále mají mláďata,“ dodává Jana Plamínková. Podle Plamínkové se dříve kvůli mysliveckému kodexu bachyně nestřílely.
“Problém začal zhruba před rokem a půl, kdy vznikly škody na lesních porostech. Tam nám došlo, že se to má řešit,“ sděluje Frantík. “Prasata se výrazně namnožila po 2. světové válce. Na problému s divočáky v celé republice se podílí i velké zemědělské hospodaření. Když je na obrovském lánu naseta řepka, tak tam prasata zalezou a nikdo je nemá šanci celou sezonu vidět. A je to pro ně velice dobré krmeliště," říká Plamínková. Podle ní by v Praze pomohlo i prořezání zarostlých pozemků, včetně budování průseků, kde by mohli myslivci lépe zvíře odstřelit.
Podle Plamínkové si zranění psů lidé často zaviní sami, protože neví, že v honitbě mají být psi pod kontrolou. To znamená na vodítku nebo pod jinou kontrolou. “Musí se snížit počet divočáků, ale lidé by měli také být opatrnější,“ komentuje Plamínková. “Cedule se zákazy jsou dnes na Černém mostě, v Běchovicích a Dolních Počernicích,“ dodává Krchov.
“Nejproblémovější lokality, totiž Horní Počernice a Černý most, nás vedly k sestavení manuálu, jak postupovat v případě, že se situace zhorší i v jiných lokalitách Prahy,“ dodává Kyjovský.
“Všude po republice jsou divočáci přemnoženi. Problém není jen zde, ale také na Zbraslavi a ve Velké Chuchli. Chceme zakročit dříve, než se i tam situace zhorší. Myslím si, že do půl roku až do roku bychom měli situaci dostat pod kontrolu,“ říká Jana Plamínková.
Autor: Blanka Štiková
Zdroj: Ekolist.cz
Jak se bude řešit situace s přemnoženými divočáky v Praze?
11.04.2017
Počet divočáků na východním okraji Prahy je stále vysoký. Podle magistrátu hlavního města by měly pomoci hlavně odstřely bachyní, prořezání zarostlých pozemků a zákaz krmení divočáků v okolí zástavby. Také zazněl nápad nalákat divočáky dál do lesa za pomoci odváděcího krmení. Problém s divočáky je v tom, že poničili zeleň a několikrát napadli psy.
