Kupte si Valentýna!

Importovaný kýč, zdroj byznysu, který zavedly obchodní řetězce ku zmírnění propadu tržeb mezi Vánocemi a Velikonocemi. Umělý svátek, který nespadá do českých tradic, jako bychom jich měli málo...

To všechno se můžete dočíst na internetu. Ale přese všechna tvrzení o tomto svátku (mimochodem není původem z amerického kontinentu, jak by se možná mnozí domnívali, ale zrodil se dle všeho na území Evropy) jej hodně Čechů slaví. Je to zkrátka důvod pro nevšední den, kdy můžeme očekávat dárky a nějaké také pokoupit. Pokoupit! V tom to možná vězí, my totiž hrozně rádi nakupujeme a zvlášť když k tomu máme záminku...

Ale tržby musí být jistě velmi slušné. Nemohu se jako mnoho jiných ubránit pocitu, že je to opět především obchodní strategie, které se houfně zúčastňujeme.
Připomíná mi to situace, kdy moje maminka chodila 8.března z práce s povadlým karafiátem. Většinou tím jakékoliv známky nuceného svátku a veselí skončily.

A zamilovaní?
Ti žádné svátky v kalendáři přece nepotřebují. Zamilovanost je tak krásná, že ji srdce samo oslavuje a dává to najevo každým pórem. Zamilovaní jsou šťastní od rána do večera a život je pro ně nádherný i bez pozlátek. Ale těžko se trefit právě do 14. února. Zamilovanost si dny podle kalendáře nevybírá, ta cílí bez rozmyslu a časového plánování. Je jí jedno, že na začátku roku není co oslavovat a nic se nestará o pokles tržeb.

Jste zamilovaní právě teď? Srdečně vám gratuluju! Nakládejte však s láskou velmi obezřetně, jelikož jak je nádherná, tak je také křehká.
Jedno je ale jisté.

Červenými srdíčky staniolu, plyšovými medvídky a karafiáty její přítomnost neprodloužíme.

Přeji Vám hezký všední den

PS: teď mi napadá... Nějaké pěkné červené spodní prádélko by se mi móc hodilo. Tak že bych přeci jen...