Mámin Robin a táta Kája

Šly roky a Robinovy nároky se nemenšily. Zda a jak mu je rodiče korigovali není známo, avšak když začal různě podvádět a krást, maminka mu z každé šlamastiky pomohla. Měla jen bezvýznamnou policejní funkci a řadu známostí včetně vhodné advokátky, na které nešetřila. Obě pospolu Robinovi nedaly ublížit. Jeho talent k „nadprůšvihům“ rostl s ubývající pílí v učení a s návštěvami heren, kde nad jeho věkem i s ohledem na poměrně vyhlížející vzhled osmnáctiletého přivírali oči. Vedle častých přestupků a zlodějen nebyly gambleřina a pokusy s drogami natolik výrazné.

Otec Kája věříval, že se kluk změní, a dobrými známostmi s vyučujícími mnohé absence žehlil. Jednoho dne mu došlo, kam ta pekelná cesta směřuje. Trval na tom, aby aktualita – jedna z mnohých - Robinova krádež drahého fotoaparátu spolužačky, se projednala úřední cestou. Přestože přístroj s velkou ztrátou od překupníka děvčeti získal zpět a šlo vše s její rodinou, školou a soudem opět ututlat. Narazilo to na divoký odpor matky a její vzápětí realizovaný námět - s Kájou se rozvede. Přitvrdila i tím, že neznámo kam odjela na dovolenou. Pak se ukázalo, že sice s Kájovými příbuznými, ale také se staronovým přítelem od policie jiného okresu. Ten byl řadu let přítelem rodiny (čti matky) a rozšafným poradcem v záležitosti Robinových průšvihů, kterého to prý časem přejde. Tento jakoby psycholog z ochoty pořádně zatopil pak ještě Kájovi při rozvodu.

Robin rozjel svůj neudržitelný průšvihářský talent dál. Snadno, bez jakéhokoliv ručitele, uzavřel s bankou půjčku a za získané peníze nakoupil asi tucet mobilů. Náhodné známé z periferie pověřil prodejem přístrojů. Ti se s ním srovnali tak, že mu ani peníze, ani telefony nedali a ještě přišel k jakémusi výprasku - zřejmě když chtěl dluh srovnat.

Z posledních informací je známo, že matka se svým přítelem obstarali Robinovi svobodárnu, otec Kája se mu uvolil platit kromě alimentů obědy, protože tvrdil, že mu matka na jídlo nic nedává. Na svobodárně ho brzo načapali, když oknem z jiného pokoje přemísťoval s kámošem cizí televizor k sobě. Zbytečně nespekulujme, zda a jak se Robin změní. Asi těžko.

Vrátíme-li se k Robinovu seznamu, pak v jeho obsahu je autenticky předznamenán pozdější pisatelův vývoj, který rodiče zřejmě nerozpoznali. Jakoby se řídili sarkasmem mého otce, že rodiče se mají o dítě starat až do šedesáti let a pak je předat obci.