Světla do mlhy (nebo také mlhová světla, mlhovky) jsou přídavná pomocná světla, která se používají pro osvětlení vozidel za nepříznivých povětrnostních podmínek - v mlze, hustém dešti nebo sněžení. Z hlediska konstrukce a jejich použití je dělíme na přední a zadní. Zadní mlhová světla najdeme na všech nových autech, která jsou u nás prodávána, protože jejich namontování je již delší dobu v EU povinností. Přední mlhovky bývají součástí vyšších výbav vozů, případně si je majitelé montují dodatečně. Přední mlhovky mají bílou barvu a najdeme je umístěné na předku auta co nejblíže povrchu silnice. Zadní mlhová světla pak mají červenou barvu a bývají v zadní části automobilu buďto samostatně, nebo jako součást zadních svítilen. Především mlhovky ve sdružených svítilnách ve chvíli, kdy je necháváme zapnutá, i když mlha není, kromě oslňování matou ostatní řidiče. Snadno si je totiž zamění za brzdová světla.
Jak prosvítit mlhu?
Mlha se skládá z drobných vodních kapiček, které odrážejí zpět světlo, jež na ně dopadá. Asi ten pocit znáte, vjedete do mlhy a před vámi se vztyčí neprůhledná bílá stěna. Mlhovky jsou montovány do čelní části vozu nízko proto, že vlastně mlhu jakoby podsvěcují, a tím se viditelnost vylepší. Technicky vzato, čím je větší úhel mezi kuželem světla vyzařovaného mlhovým světlem a okem řidiče, tím je méně světla odraženo zpět do jeho oka, a tím také řidič lépe vidí. Zadní mlhovky pak mají jinou funkci. Prostě pouze vylepšují viditelnost vozidla za výše popsaných podmínek.
Sviťte, když je potřeba!
Zadní světlo do mlhy má vyšší intenzitu svícení než zadní obrysová světla. Proto je bezpodmínečně nutné, aby řidiči dodržovali povinnost vypnutí mlhovek v případě, že nepříznivé povětrnostní podmínky pominou. Oslňují tím ostatní! Je velmi nepříjemné, když jedete při dobré viditelnosti i několik desítek kilometrů za vozem, jehož řidič „zapomněl“ a do očí vám pálí rozsvícená červená zadní mlhovka.
Takže - zadní světla do mlhy musí být povinně použita v případě, že je mlha, hustě sněží nebo padá hustý déšť. Za těchto podmínek lze používat, ovšem nepovinně, i přední světla do mlhy. A i tady může dojít k situaci, že řidič světla sice zapne ve správnou chvíli, ale když vyjede z mlhy nebo přestane pršet nebo sněžit, světla nechá svítit dál. Pro protijedoucí řidiče to pak bývá velmi nepříjemné.
Samostatnou kapitolou je používání světel pro denní svícení, zvláště za snížené viditelnosti.
„Řidiči si musí uvědomit, jestli opravdu dostatečně svítí. Současné moderní automobily mají většinou při nastartování vozu automaticky rozsvícená světla pro denní svícení. A řidiči pak často zapomínají při snížené viditelnosti rozsvítit řádné osvětlení – tedy alespoň potkávací světla, a to ať se jedná o tmu, mlhu, nebo třeba vjezd do tunelu. Zapomínají na to, že například vzadu jim vůbec nic nesvítí a jsou pro ostatní řidiče velmi špatně viditelní. Nedá se plně spoléhat ani na samočinně rozsvěcovaná světla. Třeba právě v případě mlhy, nebo deště, kdy se zdvihá při průjezdu vozidel vodní clona, čidlo nevyhodnotí světelné podmínky jako dostatečně nízké pro rozsvícení tlumených světel a auto je pak špatně osvětleno především pro ostatní účastníky silničního provozu. Řada řidičů se asi řídí heslem „když to vidím já, tak ostatní to vidí taky“, a to je velmi nebezpečné,“ říká Martin Farář, šéf oddělení BESIP.
A ještě jedno upozornění, pokud jedete s rozsvícenými mlhovkami, předpokládá se, že je viditelnost velmi špatná, a tomuto stavu musíte také přizpůsobit rychlost jízdy. Například v Německu při rozsvícených mlhových světlech předpokládají, že viditelnost klesla pod 50 metrů, a tak nesmíte jet rychleji než 50 km/h, a to ani na dálnici.
Zdroj: tz iBESIP, redakčně upraveno
